Vápnění záhonů a pH půdy
Zdroj: Adobe Stock

Kdy vápnit záhony? Hodnota pH a její vztah k půdě

Hodnotou pH se vyjadřuje kyselost nebo zásaditost. Zkratka pochází z angličtiny a znamená “potential of hydrogen”, česky potenciál vodíku, nebo též vodíkový exponent. Vyjadřuje se číslem na stupnici od 0 do 14, které vyjadřuje, zda vodný roztok reaguje kysele, nebo zásaditě (alkalicky). O zavedení této stupnice se zasloužil dánský biochemik Søren Peder Lauritz Sørensen.

Číselné vyjádření je často doprovázeno barvami, které dobře známe např. z lakmusového papírku. (Lakmus je barvivo, které se vyrábí z některých druhů lišejníků). Při použití číselné stupnice a barev se podle hodnoty PH přiřazují přiřazují tyto barvy: červená (okolo pH 0 – 2), oranžová, žlutá (pH 4,5 – 5,5) zelená až po různé odstíny modré (pH 8 – 14). Pro příklad, žaludeční šťávy dosahují hodnoty pH 2, jsou tedy velmi kyselé. Ocet má pH 2,9, pomerančová šťáva 3,5. Neutrální pH má čistá voda s číslem 7. Mírně zásaditá je voda mořská (pH 8), a zásadité je třeba mýdlo, čpavek, hašené vápno (pH12,5) nebo louh sodný s pH 13,5.

pH půdy a pěstování rostlin

Jak si orientačně určit kyselost nebo zásaditost půdy? Můžeme to poznat podle rostlin, které se v daném místě už vyskytují. Různé druhy plevelů mívají své zastoupení dané právě s ohledem na půdní reakci: Na kyselých půdách často poroste šťovík menší, přeslička rolní, vlčí bob nebo jitrocel kopinatý. Na těch zásaditých pak najdete chmerek roční, mléč hladký, hořčici polní, nebo pryšec kolovratec.

Pokud jste ale zvídaví a nespokojíte se jen s odhadem, můžete provést i měření pH půdy. Provádějí ho specializované pedologické laboratoře, ale zvládnete to i sami. K měření se dají koupit jednoduché pH testy, kdy pořídíte testovací sadu a připravíte vzorek půdy. Ten se smíchá s roztokem, který zajistí zabarvení a seditementaci a také s destilovanou vodou. Ta má neutrální pH, takže reakci neovlivňuje. Výslednou barvu roztoku pak porovnáte s dodanou stupnicí a budete hned vědět, jak jste na tom. Výsledné pH bude mít vliv výběr pěstovaných rostlin, ale také na to, čím byste měli hnojit a zda půdu vápnit.

Kdy je dobré půdu vápnit?

Vápnění se používá právě pro snížení přílišné kyselosti některých půd. V půdě se vápník sice přirozeně vyskytuje, ale vyplavuje se z ní a také ho rostliny vstřebávají spolu s ostatními živinami. Vápnění tedy využijete, pokud je pH vaší půdy nižší, než 6,5. Při pH v rozmezí hodnot 6,5 – 5,5 se doporučuje aplikovat zhruba 10 kg vápna na 100 m2 plochy. Pokud je hodnota pH nižší než 5,5, množství vápna se zvětšuje a doporučuje se provápnit 20kg vápna na 100m2 plochy. Vápnění provádíme jednou za 3 roky. Pro vápnění můžete vybírat mezi páleným vápnem (CaO), které se hodí na těžké půdy, protože působí intenzivněji. Na lehkých půdách přijde ke slovu spíš CaCO3, což je mletý vápenec. Ten účinkuje pomaleji, protože se vstřebává postupně. Na hodnotu pH je dobré pomýšlet i při hnojení půdy, protože některá hnojiva zvyšují půdní kyselost. Patří sem ty, které obsahují síran amonný a superfosfát.

Při pěstování některých plodin, jak otřeba okurek, nebo rajčat, je potřeba myslet na to, že přímé vápnění jim neprospívá. Pěstují se tedy na těch záhonech, které jsme vápnili s předchozí plodinou. Vápnění můžete provádět ideálně na podzim, nebo pak v zimě, přímo na sníh.

Zdroj: Adobe Stock