Listnatý strom z čeledi břízovitých. Může dorůstat až 25 metrů a poskytuje velmi kvalitní, tvrdé dřevo. Listy mají pilovitý okraj a velmi výrazné žebrování. Podle něj habr můžeme často poznat. Patří k němu i šedivá kůra na kmeni a leskle hnědá na listech. Najít ho můžeme zejména v nižších polohách ve smíšených lesích.
Pěstování
Habry mají radši vlhčí, i když ne úplně zamokřená stanoviště. Pokud roste v lužních lesích, často se objevuje i na okraji záplavových míst. Najít ho ale můžeme i na půdách, které vysychají a v létě se do nich opírá slunce. Nemá rád rašelinu a na živiny v půdě si zase tolik nepotrpí. Nepoškodí ho ani pozdní mrazíky.
Řez a růst
Habry dobře snáší řez a proto jsou často používány v živých plotech. Listí habrů je sytě zelené, na podzim zhnědne, ale opadá až když vyraší nové lístky. Proto ani v zimě nebude takový plot úplně holý. Stříhat ho můžete dvakrát ročně, v květnu a září.
Zajímavostí jsou i labyrinty vysázené z habrů. Tento zahradnický nápad pochází ze Spojeného království, v Česku takové labyrinty můžeme vidět třeba u památníku Jana Amose Komenského, nedaleko Brandýsa nad Orlicí.
Pingback: Jak založit živý plot: Kdy je nejlepší doba, a které dřeviny použít? - Pěstitelka.cz