Zerav západní s plody
Zdroj: Adobe Stock

Zerav západní, tůje (Thuja occidentalis)

Latinským název Zeravu západního je Thuja occidentalis. Známější je však jako tůje, nebo tůjka. Někdy se mu říká také peručí. Patří do čeledi cypřišovitých. Jedná se o stálezelený jehličnatý strom, který pochází ze Severní Ameriky. 

V našich podmínkách se mu to často nepovede, protože je pěstován povětšinou v živých plotech, ale zerav může dorůstat 15 – 20 metrů. Má šedohnědou kůru a šupinaté jehlice. 

Pěstování 

Při výsadbě se doporučuje vyhloubit jámu alespoň 30×30 cm. Vykopanou zeminu můžete nahradit úrodnější, třeba kompostem. Někdo pod rostliny přidává černou tkaninu, která zamezí prorůstání plevele a odpařování vody. Tu je ještě vhodné překrýt vrstvou mulče.

Pokud  jsou sazenice tůjí pěstované v kontejnerech, můžete je směle vysazovat od rozmrznutí půdy až do listopadu. Prostokořenné se sází na jaře, mezi dubnem a květnem, nebo potom na podzim v říjnu a listopadu. V obou případech je po výsadbě důležité rostliny důkladně zalévat.

S rozšířením poptávky se tůja začaly prodávat i v různých supermarketech a hobby marketech. Jejich kvalita však často nedosahuje úroveň potřebnou pro úspěšné pěstování v našich podmínkách. Zákazníci těchto prodejen se často nechají zlákat nízko ucenou. Bohužel ta je vykoupena téměř průmyslovým pěstováním v zahraničních školkách. Rostliny tak můžou vyrůst třeba v Itálii a pokud vůbec přežijí nevhodný převoz, nejsou přizpůsobené našim podmínkám

Nejsou zvyklé na mrazy a proto pak často reznou, zasychají, nebo se vůbec neujmou. Takové rostliny někdy mají i zaschlé kořeny, nebo jsou napadeny plísní. 

Proto je lepší, pokud chcete mít hustý plot, zainvestovat o malinko víc a koupit kvalitní sazenice. Pokud zvolíte stromky vypěstované v Česku, máte alespoň jistotu, že jsou zvyklé na naše podmíky. Šance na úspěšné pěstování tak bude mnohem vyšší. Mezi oblíbené varianty patří tůje Smaragd, nebo Brabant. 

Jedovatost tůjí

Šišky, jehlice i kůra obsahují jedovatou látku thujon. Části stromků, nebo jejich plody tedy rozhodně neochutnávejte. Otravu může doprovázet zvracení, průjem a zvýšení krevního tlaku. Ani samontá manipulace s tůjkami nemůsí být úplně bez problémů, i když nic závažného by hrozit nemělo. Může se ale stát, že u alergiků a lidí s citlivější pokožkou látky obsažené v tůjích vyvolají nepříjemnou reakci. Ta se projevuje svěděním, zrudnutím, nebo vyrážkou na místě, které přicházelo do styku s rostlinou. Pro práci s těmito rostlinami pak použijte zahradnické rukavice a oděv s dlouhým rukávem.

Foto: Adobe Stock

Keep Scrolling

Komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*