Panašování listů neboli variegace – o co jde a jak ji docílit?

Panašování, variegace, pestrolistost- to jsou všechno názvy, pod kterými se ukrývá jeden a ten samý jev. Slovo panašování pochází z francouzského “panaché” = pestrý.

Panašované listy mají světle nažloutlou až bělavou barvu díky úbytku chlorofylu v některých částech listů. Tyto části pozbyly přirozenou schopnost ukládat zelené barvivo a jedná se v podstatě o vadu. Nicméně to určitým druhům rostlin dodává vzhled, který pěstitelé vyhledávají. Strakaté listy se světlými fleky naruší jindy stejnorodou zeleň a proto jsou vyhledávané. Často se to týká pokojový rostlin, kdy můžeme vidět například panašovaný fíkus, šplhavnici, břečťan, šefleru nebo dračinec. Barevné listy jsou tedy doménou pokojovek, nebo okrasných zahrad.

U užitkových rostlin se variegace bere čistě jako vada, protože indikuje snížený účinek fotosyntézy. Z botanického hlediska se dříve panašované rostliny braly jako formy, dnes jsou označovány jako kultivary.

Jaké jsou druhy variegací?

• Přírodní – variaegace je v některých případech přirozená. Například se tím rostliny brání před přílišným osvícením. Bílé buňky listů lépe odráží sluneční záření. Některé rostliny se díky světlým místům na listech snaží bránit před škůdci nebo býložravci – naznačují, že nejsou vhodné ke konzumaci. Jindy zase dosahují opačného efektu. V tropických lesích existují druhy, které jsou opylovány hmyzem v noci. Žilky na jejich listech neobsahují zelené barvivo a jsou jasněji vidět i ve tmě. Tím lákají opylovače.
  
• Genetická – panašování může být i důsledkem genetické mutace. V genomech rostlin dochází ke změnám a někdy je důsledkem pokles produkce chlorofylu v určitých částech listů. Takový jedinci jsou v podstatě slabší, nemocní. Pokud rostou ve společenstvu ostatních rostlin, ty je mohou podporovat pomocí mykorhizy. Trochu jiným případem je variegace, kdy se některé druhy rostlin ani nepokouší produkovat vlastní cukry, ale ubírají je hostitelským rostlinám. Sem patří třeba rafléziovité.
  
• Umělá – někdy je snahou pěstitele variegace docílit uměle, aby byla rostlina atraktivnější. Využívají se různé náročné postupy křížení, nebo roubování nezelených částí rostlin na ty zelené.

Množení

Co se týče množení pestrolistých rostlin, nejspolehlivější metodou je řízkování. Vlastnost je sice do jisté míry dědičná a často se přenese i při množení pomocí semen, ale u vegetativního množení přenos jistý, protože se jedná o geneticky totožnou rostlinu. Pokud se vám tedy nějaká panašovaná rostlina líbí, zkuste ji nařízkovat.

Pěstování

Pokojovky s pestrými listy vyžadují specifický způsob pěstování. Je třeba jim zajistit dostatek světla, protože ve stínu panašování mizí nebo je s nově vyrůstajícími listy méně výrazné. Pozor ale na přímé slunce. Díky tomu, že je v listech méně chlorofylu, špatně snáší úpal od slunce.
Na zdobnost listů má vliv i množství dusíku v půdě. Pokud je rostlina dusíkem přehnojená, bude také panašování mizet. Proto to s ním nepřehánějte, nebo používejte hnojiva s vyrovnaným poměrem dusíku, draslíku a fosforu. Naopak nevhodná jsou hnojiva pro start růstu.