Jak pěstovat hrách setý (Pisum sativum )

Hrách setý je oblíbená rostlina, která většinou nechybí v záhoncích na našich zahradách. Lusky plné sladkých kuliček hrachu může sklízet opravdu každý. Rostlina je to totiž nenáročná a nespornou výhodou je fakt, že v drtivé většině chutná i dětem. Latinský název hrachu setého je Pisum sativum a patří do čeledi bobovitých. Původně tato rostlina pochází z oblasti Středomoří a má velmi starou historii pěstování.

Období výsevu hrachu začíná už v polovině března. Dobře snáší chlad, takže nevadí ani to, že vyklíčí už za dva týdny. Chladné jarní noci rostliny v pohodě přečkají. Pokud si chcete sklizeň prodloužit, vysévejte hrách postupně. Klidně až do srpna i tak stihne do podzima dozrát.

Pěstování a sklizeň hrachu

Výběr odrůdy je samozřejmě na vás, ale můžete se rozhodovat hlavně ze dvou základních druhů. Dřeňový hrách se sklízí buď po dozrání a konzumuje jako luštěnina, nebo je potřeba ho sklidit dříve a lusky vyloupat. U cukrového hrachu se konzumují celé mladé lusky, které mají příjemně nasládlou chuť. V každém případě se není třeba bát neúspěchu, hrách je nenáročný. Stačí jakákoliv půda, která nebude příliš hutná, nebo přemokřená. Není ani náročný na živiny. Naopak je sám do půdy dodává. Běžně dostupné odrůdy jsou třeba: Norli, Ambrosia nebo Zázrak z Kelvedonu.

Hrách vysévejte do řádků, které jsou do sebe vzdálené 20 – 30 cm. Jednotlivá semínka pak dejte do houbky cca 5 cm ve vzdálenosti 30 cm od sebe. Přihrňte je malou vrstvou hlíny a přimáčkněte. Vzešlé rostliny dobře snesou i mrazíky, ale nejvíc jim vyhovuje teplota okolo 15 °C. Záhonek s hrachem občas prokypřete a zbavte plevelů. Zalévat nemusíte příliš často, ale pokud bude mít dostatek vláhy, budou lusky šťavnatější. Rostliny hrachu se rády plazí po opoře, takže jim při výsadbě nějakou připravte. Stačí na kraje záhonků zatlouct silnější tyčky, nebo kolíky a mezi ně natáhnout nad sebou několik řad provázku. Hrachu se daří dobře ve společnosti rostlin, jako jsou třeba saláty, okurky, ředkvičky nebo mrkev. Naopak, až o několik záhnoků dál od něj držte fazole, rajčata a brambory.

Nejranější odrůdy budete moci ochutnat klidně už 11 – 12 týdnů od výsevu. Hlavní sklizeň pak přichází na přelomu června a července. Cukrový hrášek je potřeba sklizet ve chvíli, kdy se v luscích začnou rýsovat kuličky. Tehdy je nejlepší. U dřeňového rozhoduje o chuti doba sklizně také, protože čím později ho sklidíme, tím budou plody tvrdší a dřevnatější. Mladší hrášek je naopak hezky šťavnatý. Konzumuje se čerstvý, případně si ho můžete zamrazit.

Pro pěstitele je výhodou i to, že hrách, podobně jako jiné bobovité rostliny, váže do půdy dusík. Na jeho kořenech totiž žijí tvz. nitrofilní bakterie, které se o tuto činnost postarají. Vzdušný dusík do půdy tak hrách dodává i pro ostatní rostliny, které ho následně dokáží využít. Proto se hodí ho pěstovat i jako tvz. předplodinu, kdy po jeho sklizni stihnete výsev další plodiny. Ta bude mít v záhoně půdu obohacenou právě o dusík po hrachu.

Hrachové klíčky nebo microgreens

Hrách obsahuje cenné minerální látky jako je třeba draslík, fosfor nebo vápník. I proto je také oblíbenou luštěninou, která se nechává naklíčit a konzumují se její klíčky. Podle velikosti se spíš může skutečně jednat opravdu pouze o klíčky, nebo nebo v případě větších výhonků o takzvané microgreens. Jejich pěstování je dnes trendem a pěstitelé se jím zabývají i komerčně. Poptávka po microgreens je mezi lidmi, kteří vyznávají zdravý životní styl, ale nechtějí si pěstovat vlastní, nebo také v gastronomii. Kuchaři mladé výhonky používají při přípravě svých chodů a také k finálnímu dozdobení jídel. Jedná se o mladé rostlinky právě například hrachu, cizrny, slunečnice nebo řeřichy, které mají v těsně po vyklíčení nejvyšší obsah živin a minerálních látek.