Zamiokulkas patří do čeledi aróniovitých rostlin, podobně jako třeba monstera. Poněkud se na ni mezi našimi pokojovkami pozapomnělo, ale v poslední době zase nabývá na popularitě. Tím pádem se s ní můžeme setkat v mnoha domácnostech i kancelářích. Pěstitele pokojovek si získává díky trendy vzhledu a nízkým nárokům na pěstování.
Tenhle druh má přirozenou domovinu v Africe, v oblasti která zasahuje od Keni až po Jihoafrickou republiku. Vyskytuje se tu v podrostech tropických lesů a místní obyvatelé ji využívají v tradiční medicíně. Díky výskytu v pralesích je schopná růst jak na slunci, tak na silně zastíněných stanovištních. Proto u nás patří mezi pokojovky, které můžete směle pěstovat ve stínu. Jedná se o sukulentní rostlinu, která má krátký oddenek. Z něho potom vyrůstají lesklé, dužnaté listy. Pod zemí bychom našli zásobní hlízy, ve kterých si ukládá škrob.
Jak zamiokulkas pěstovat
Jedná se o nenáročnou rostlinu, jak již bylo zmíněno, často ji můžeme najít i v halách, nebo firemních kancelářích, kde péče o květiny může občas váznout. I proto je tak oblíbená. Není náročná na půdu, postačí ji obyčejný zahradnický substrát. Byť se jedná o sukulent, vyžaduje přiměřenou zálivku, není dobré ho nechat přeschnout. Vyvarujte se ale dlouhodobému přelévání, to by rostlině začaly uhnívat kořeny. Prvním signálem toho, že rostlina je přemokřená bývá žloutnutí listů. Ty mohou postupně i hnědnout a v tu chvíli už víte, že zálivku je potřeba omezit. Také tolik nezalívejte přes zimu.
Co se týče stanoviště, prospívá na polostinném místě. Přímé slunce by ji mohlo spalovat listy. Pokud bude mít světla o malinko více, lépe poroste ale také ji budou světlat listy. Buďte opatrní na průvan, obzvlášť v zimních měsících. Ten nesnáší, podobně jako chlad. Optimální teplota je pokojová, v zimě by pak neměla klesnout pod 18 °C. V létě ji pak můžete přihnojit a bude vděčná za občasné rosení. Pokud by byla v příliš suchém prostředí, neměla dost zálivky, nebo byl v místnosti suchý vzduch, shodí listy a přejde do dormantní fáze. Přesazovat ji můžete na jaře, v období od března do dubna.
Jak množit zamiokulkas
Existují dvě metody, jak lze zamiokulkas spolehlivě množit. Tou první je výsev ze semínek. Rostlina vytváří plody ve tvaru zploštělých kuliček bílé barvy. Hladká, oválná semínka, která bobule obsahují můžete vysévat. Klíčí rychle, někdy už během 8 – 10 dnů. Druhou množností je vegetativní množení, konkrétně řízkování. Stačí odříznout jednotlivé lístky a zasadit je do hlíny. Může to chvíli trvat, než pustí kořeny, proto buďte trpěliví. Nakonec ale zakoření. Řízkům pomůže udržování vyšší vlhkosti, například je můžete přikrýt uříznutou petlahví.
Jedovatost zamiokulkasu
Podobně, jako další rostliny z čeledi aróniovitých, i zamiokulkas obsahuje krystalky šťavelanu vápenatého v pletivech uvnitř listů. Proto rostlinu pěstujte pokud možno mimo dosah dětí a manipulujte s ní opatrně. Při pozření i malého množství např. listů může mít člověk značné obtíže. Obsažený šťavelan totiž způsobuje dráždění trávicího traktu a ústní dutiny. Toto podráždění může následně vést ke svědění, otoku jazyka, patra i hltanu. V horším případě otok způsobuje potíže s polykáním, dýcháním a pokud by byla reakce opravdu silná, může dojít i k udušení. Nicméně není třeba se děsit, pokud rostlinu nepozřete, neublíží vám a můžete se vrhnout na její pěstování. Při správné péči vám doroste až do výšky 2 metrů.
Zdroje: Pixabay.com, THROLL-KELLER, Angelika. Pokojové rostliny: [650 druhů pokojových rostlin]: [-popis, péče, praktické tipy]