Tři sestry – proč pěstovat společně fazole, dýně a kukuřici?

Tato kombinace rostlin pěstovaná v tvz. polykultuře, tedy společenství, kdy je více rostlin zasazených dohromady a vzájemně si prospívají, byla známá už původním obyvatelům Severní Ameriky. V jejich jídelníčku patřily fazole, kukuřice a dýně mezi stěžejní potraviny, které jim zajišťovaly průběžný přísun energie i vitamínů a minerálů. Pěstovat je museli samozřejmě bez chemických hnojiv a dalších dnešních vymožeností, takže se naučili perfektně využít jejich rozdílné vlastnosti a požadavky. Tyto tři plodiny pro ně byly tak důležité, že si vysloužily status doslova posvátný a Čerokézové je v jejich jazyce označovali jako Tři sestry.

Kukuřice je ideálním základem naší stravy. Má solidní obsah sacharidů, zejména glukózy, takže je dobrým zdrojem energie. Z vitamínů obsahuje hlavně ty, které patří do skupiny B: B1, B3, B5, B9. Obsahuje také minerální látky, jako železo, hořčík, zinek, či mangan. Ty pomáhají se správnou funkcí našich orgánů a metabolických procesů v těle. Kukuřice nicméně není nijak ideálním zdrojem bílkovin. V kukuřičné bílkovině totiž chybí dvě důležité aminokyseliny: lysin a tryptofan.

Tyto aminokyseliny naopak obsahují fazole. Jsou tedy dobrým zdrojem rostlinných bílkovin a také vlákniny. Dále našemu organismu dodávají vitamín E a z minerálů potom draslík, hořčík, měď, vápník. Poslední plodinou, která se pěstuje v trojici jsou dýně, neboli tykve. Ty obsahují vlákninu, betakaroten, hořčík, vápník, draslík, a železo. Jsou navíc výborným zdrojem vitamínu A a z jejich semen lze získat kvalitní tuk. Obsah výživových látek jsme tedy stručně prošli. Nicméně jsou to hlavně nároky na půdu a také tvar a vzrůst rostlin, které společně přímo vybízejí k tomu, abychom kukuřici, fazole a dýně nebo tykve pěstovali na jednom poli.

Výhody při pěstování získané charakterem a vzrůstem jednotlivých rostlin:

Protože rostliny budeme pěstovat společně celou sezonu, je dobré vědět, co každá z nich do vzniklé polykultury přináší. Kukuřice doroste ze všech plodin nejvýše, bude tedy tvořit vrchní patro společenství. Vytvoří oporu pro popínavé fazole. Také se bez problémů dostane ke slunečním paprskům a díky fotosyntéze může produkovat dostatek cukrů. Ty přebytečné přes svůj kořenový systém ukládá do půdy, odkud je mohou čerpat další ze sester. Toho využijí zejména bakterie, které žijí na kořenech fazolí. Tyto bakterie se živí právě cukry a “na oplátku” produkují dusík. Ten je vynikajícím hnojivem pro fazole samotné, ale také pro kukuřici i dýni. Dýně pak pokryjí nejspodnější patro, plazí se po zemi a zamezují růstu plevelů. Také půdu stíní a ta díky tomu méně vysychá. Celé společenství tedy krásně funguje díky kombinaci rostlin, které jsou každá úplně jiná.

Jak tedy pěstovat tři sestry?

Už Indiáni využívali kopečků zeminy, které navršili s potřebnými rozestupy ve svých zahradách. Takový kopeček může mít výšku 20 cm a šířku cca 30 cm. Mezi kopečky udělejte mezery zhruba 2,5 m. Na vrchu kopečku můžete vyhloubit malou jamku a do ni vysejte na přelomu dubna a května 8 semen kukuřice. Kukuřice se vysévá jako první, protože potřebuje náskok. Dýně můžete zasít dva týdny po fazolích, dávají se do mezer mezi jednotlivými kopečky. Spolehlivější může být výsadba už předpěstovaných sazeniček. Fazole přijdou na řadu jako poslední. Rostou totiž bujně a ještě k tomu se mají plazit po kukuřici. Vysévají se tedy 4 týdny po kukuřici a 2 týdny po dýních. Dejte je těsně pod kopeček, aby se musely plazit nejdříve chvilku nahoru. Potom se budou moct začít pnout po kukuřici, která už v té době bude narostlá tak, aby jim zvládla být oporou. Z kukuřice vyberte dvě až tři nejsilnější rostliny, zbytek případně vytrhněte, nebo přesaďte někam, kde se žádná neujala. A pozor na to kolik rostlin fazolí se bude pnout po každé z kukuřic. Neměly by to být víc, než dvě, aby nedošlo k přílišnému zastínění.

Zdroje: Pixabay.com, www.permaseminka.cz – fazole Helda, online