Tenhle často pěstovaný keř patří do čeledi olivníkovitých. Není náročný a dobře se tvaruje řezem. Proto je ideální na parkové úpravy a pěstování v živých plotech. Zahradu ozdobí jeho lesklé lístky, bílé květy a později černé bobulky. Květenství mohou někomu mírně zapáchat, takže je lepší ho na zahradě vysazovat v místech, kde neplánujeme odpočívat, nebo třeba grilovat.
Pěstování
Ptačí zob by si v přírodě vybral stanoviště na okraji lesa, nebo na osluněném svahu. Nejlépe se mu daří na slunci, nebo v polostínu a tam ho také vysazujte v zahradě. Na půdu není náročný. Sázejte na jaře, po rozmrznutí půdy, nebo na podzim. Rostlinky dejte cca 0,5 m od sebe a po vysazení se je nebojte seříznout. Jestliže chcete rostlinu množit, vyzkoušejte řízkování. V říjnu nastříhejte dřevité řízky o délce 20 cm a nechte je zakořenit.
Plody ptačího zobu nejezte, jsou toxické. Navíc mají svíravou chuť. Narozdíl od lidí ale chutnají ptákům, pro které je to vítaná zimní potrava. Pokud jim chce poskytnou přirozenou zásobárnu, vysaďte si na zahradě alespoň pár rostlinek.
Řez
U ptačího zobu můžete s nůžkami zasáhnout třikrát ročně. Začněte zimním řezem, tam se nebojte vyčistit plot od přestárlých silných a zasychajících větví. Větve můžete seřezat až na cca 40 cm, o to víc pak obrostou. V létě se pak řežou měkké výhonky, které můžete klidně přidat do kompostu. Pro rostlinu není tento řez tak namáhavý a pomůže vám s dosažením požadovaného tvaru. Pokud by to stále bylo málo, pomůžete si ještě řezem podzimním, ten už je jenom na finální doladění.