Bříza bělokorá (Betula pendula)

Někdy se jí říká též bříza bradavičnatá, nebo bříza bílá. Je rozšířená po celé Evropě, hlavně díky své odolnosti a nízkým nárokům na podmínky pro růst. Tvrdí se, že ji v tom pomáhá i její bílá kůra. Krom toho, že ji dodává krásný vzhled, také odráží velkou část slunečního záření. V suchých a trvale osvětlených místech ji to břízám pomáhá přežít. I proto patří mezi pionýrské dřeviny. U nás je můžeme najít až v nadmořské výšce do 1000 metrů nad mořem.

Bříza má oválnou korunu. Z tenkých, bradavičnatých větviček střídavě vyrůstají řapíkaté listy. Mají kosočtvercový až trojúhelníkový tvar. Jejich světlezelená barva se na podzim mění na zlatavou. Květenstvím jsou jehnědy.

Díky její odolnosti je majiteli lesů občas považována za plevelnou dřevinu. Na druhou stranu se ale často uplatňuje při rekultivaci krajiny dokáže zarůst zavážky, výsypky, haldy, nebo zasypané skládky. Dřevo břízy dobře hoří, kůra se dá použít i na zátop, protože hoří i vlhká.

Pěstování

Břízy dobře porostou v půdě s dostatkem humusu. Klidně je dejte do polostínu, poradí si. Ale na slunci vám budou prospívat lépe. Bříza roste rychle a výškou může dosáhnout až 20 metrů. I proto se v zahradách pěstuje jako solitérní rostlina, kterou si můžete prohlížet ze všech stran.

Využití 

Bříza je známá i pro své léčivé účinky. Pomoct vám může, pokud máte problémy s ledvinami a močovým ústrojím. Severské národy, Poláci nebo Rusové z břízy tradičně získávají oblíbenou březovou vodu. 

Rostlina je ale také významným alergenem. Až 70 – 80 % alergiků díky ní může mít problémy. Kvete od března do května. 

Foto: Luboš Nehyba