Pokud máte pocit, že váš plot již neposkytuje dostatečné soukromí jako dřív, možná je na čase uvažovat o vysazení živého plotu. Abyste však projekt výsadby mohli zdárně dokončit, musíte se nejprve seznámit s pravidly, která mimo jiné zahrnují i znalost ohledně dodržení vzdálenosti mezi dosavadním plotem a jeho živou alternativou.
Ona vzdálenost je v první řadě dána druhem rostliny, kterou se chystáte vysadit. Musíte vždy počítat s dospělou výškou a mohutností vysazené rostliny. Konečnou výšku použijte jako referenci při umístění živého plotu podél původního plotu.
Zasazení živého plotu v přílišné blízkosti může budit dojem zarostlého a nevzhledného ohraničení celého pozemku. Abyste se nevkusnému živému plotu vyhnuli, využijte rady, které jsme si pro vás na následujících řádcích připravili.
Právní předpisy
S výslednou mohutností živého plotu souvisí i nutné dodržování právních předpisů. Vysazování stromů u hranice pozemku řeší občanský zákoník v ustanovení § 1017, který stanovuje jako přípustnou vzdálenost pro stromy od společné hranice pozemků 1,5 metru a v případě stromů přesahujících výšku 3 metry jsou to 3 metry a to pouze v případě, že tento pozemek není les nebo sad. Případné prokazování újmy je na sousedovi, kterému by stromy vadily.
Pokud však stromy plní funkci rozhrady – tedy plotu – tak výše uvedené neplatí. Ke stavbě plotu na hranicích pozemku vysokého více než 2 m je nutný souhlas stavebního úřadu. Pokud tedy tuto výšku nepřesáhnete, nepotřebujete ani povolení. Stále ale platí obecný požadavek, aby stín z živého plotu byl přiměřený s ohledem k místním zvyklostem a poměrům a neomezoval obvyklé užívání sousedova pozemku.
Vhodný výběr rostliny
Existuje mnoho oblíbených druhů rostlin, které se běžně používají na výsadbu živého plotu. Téměř vždy se jedná o stálezelený druh, jenž je schopen udržet listy po celý rok. Tím pádem o soukromí nepřijdete ani v zimních měsících.
Stálezelené rostliny jsou skvělým způsobem, jak zakrýt nevzhledný plot a potenciálně (v případě trnitých keřů) i pomoci zabezpečit zahradu proti případným zlodějům. Mějte však na paměti, že živý plot při vyšší hustotě rostlin zároveň i omezuje viditelnost kolem vašeho pozemku a tím pádem se může stát úkrytem pro nenechavého zloděje. Proto udržujte živý plot ve stavu, který umožní i přehled o dění a nezapomeňte ani na obvyklé zabezpečení vstupů do domů (bezpečnostní dveře, mříže či bezpečnostní fólie na sklepní okna apod.).
Jaké jsou tedy nejvhodnější rostliny pro živý plot?
Tis
Pochází z Velké Británie a jako živý plot se používá již po mnoho staletí. Je hustý a tmavě zelený. Roste pomalu, ale přináší efektivnější zastínění než jiné odrůdy. Snese jakýkoliv střih i hlubší řez. Pozor – celá rostlina je velmi jedovatá.
Zimostráz (Buxus)
Jedná se o keř s hustými, široce olistěnými a stálezelenými listy s hlubokou historií sahající až do starověku. Jeho pěstování je snadné, je vysoce tolerantní vůči různým typům půd. Nesázejte jej však příliš hluboko, protože potřebuje udržovat rovnoměrnou vlhkost a propustnost. Příznivě reaguje na zastřihávání.
Túje (Zerav)
Velmi oblíbené odrůdy v případě, že toužíte po vysokém stupni zastínění a zvýšeném soukromí, které umožňuje díky svým stálezeleným listům, hustému růstu, svěžímu zabarvení, odolnosti i snadné údržbě.
Jedlý plot
Dnešním trendem je spojit pěkné s užitečným a proto se hojně vysazují i jedlé ovocné ploty. Ty navíc květou a mění podobuv různým ročních obdobích, zároveň jsou však obvykle opadavé. Mezi jedlé keře patří Zimolez, Rakytník nebo Muchovník.
Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv druh, mějte na paměti jeho klíčové vlastnosti, jež ovlivní podobu budoucího živého plotu: výška rostliny v dospělosti, rychlost růstu, ideální podmínky pro růst.
Zajištění správných rozestupů
Nejprve zjistěte šířku (rozpětí) vysazované rostliny v jejím dospělém věku. Zjištěné číslo vydělte dvěma a výsledek vám udá vzdálenost mezi plotem středem tzv. výsadbové jámy.
Většina rostlin umožňuje pozdější zastřižení a je tudíž možné změnit jejich konečné rozměry. Například túje mají v dospělosti rozpětí kolem 3-4 metru, avšak díky pravidelnému zastřihávání mohou být mnohem méně mohutné. Rovněž zvažte, zda chcete mezi původním oplocením a živým plotem zachovat prostor na procházení, pokud ano, přidejte k vypočtenému rozměru 50 cm navíc.
Vykopání vhodné výsadbové jámy
Hloubka výsadbové jámy by měla odpovídat výšce kořenového balu a měla by být rovněž dvakrát širší. Oba rozměry jsou důležité, neboť poskytují rostlině prostor pro šíření jejích kořenů. Díky správnému přizpůsobení výšky kořenového balu je také méně pravděpodobné, že tzv. kořenový krček pokryjete zeminou. Zakrytí kořenového krčku může mít v dlouhodobějším hledisku negativní vliv na celkový zdravotní stav vysazované rostliny.
Jak živý plot udržovat?
Ihned po výsadbě živého plotu je vhodné zahájit jeho kvalitní údržbu. Typická rutinní péče o jeho rostliny se skládá ze stříhání, zalévání a hnojení. Pojďme si blíže představit jednotlivé činnosti, díky kterým dodáte živému plotu potřebnou péči:
Stříhání
Mnoho lidí se stříhání a prořezávání živého plotu obává, neboť mylně provedenou údržbou riskuje úhyn jednotlivých rostlin. Pokud však budete provádět řezy pozvolna a s rozmyslem, rostlinám v jejich omezeném prostoru poskytnete potřebnou úlevu a bude se jim lépe dařit. Na zastřihávání je dobré si pořídit odpovídající zahradní techniku (např. elektrické nůžky na živý plot). Zejména v případě delšího plotu oceníte, že nemusíte vše dělat ručně větvičku po větvičce. Při prořezávání se pak primárně soustřeďte na veškeré větve, které jsou zlomené, jeví známky odumření či se kříží se zdravým větvovím.
Zalévání
Jak většina z nás správně tuší, zalévání je hlavním aspektem péče o jakékoliv rostliny, živý plot nevyjímaje. Typ zálivky se pochopitelně liší dle konkrétní výsadby. Obecně platí, že vyšší přísun vody je třeba zajistit ihned po vysazení. Dostatečná vláha pomůže rostlině překonat šok z procesu přesazení. Totéž platí v období vyšších teplot a přílišného sucha. Poté, co rostlina na novém místě mírně vzroste, můžete dávku vody zmírnit.
Hnojení
Hnojení stimuluje příznivý růst rostlin. Pokud chcete, aby váš živý plot co nejrychleji vzkvétal, použijte vhodné hnojivo. Typ hnojiva se liší podle druhu vysazené rostliny. Ověřte si její konkrétní požadavky u odborníka či navštivte zahrádkářské webové portály. Obecně platí, že nejvhodnější je hnojit rostlinu na začátku každého vegetačního období. Tím ji nasměrujete k intenzivnímu růstu po celý rok.
Co hrozí, když je živý plot zasazený příliš blízko plotu?
Nejspíše nikdo z nás by úmyslně živý plot příliš blízko klasickému oplocení nevysadil, ale neznalost, zanedbání či nevhodný výběr rostlin může vést k pravému opaku a obtížným problémům.
V extrémních případech může živý plot zničit původní plot, především pokud se jedná o řetězový typ oplocení. Neudržované větve živého plotu se mohou začít proplétat v jednotlivých kovových okách a ztvrdnout, čímž dochází k nemožnosti rostlinu odstranit.
Kořeny by také mohly rozbít betonové základy. Nemějte však obavy. K fatálním případům dochází pouze v důsledku zanedbané údržby. Ani jedno se nejspíše nebude líbit sousedům, se kterými daný plot sdílíte. Pokud se zanedbání však vyhnete a budete dodržovat výše popsané kroky, nemusíte se potíží obávat.
Externí článek partnera