Opadavý, ovocný listnáč. Dorůstat může až 30 metrů, ale spíše bývá menší. Dožít se může kolem 300 – 500 let. Pochází z oblastí kolem Středozemního moře, ale vyskytují se i nás. V českých sadech se ale jedná o lehce zapomenutou dřevinu. To se ale dnes trochu mění, pěstitelé o něj znovu projevují zájem. A to je dobře. Byla by ale škoda tenhle užitečný strom při výsadbě ignorovat.
Oskeruše kvetou v květnu až červnu, květy mají uspořádané v chocholících. Lichozpeřené listy se mohou skládat až z 21 lístků. Lístky mají u řapíku kraj rovný, ke konci pilovitý. Jejich plody jsou malvice, které mají tvar podobný hruškám, ale velikostí jsou menší. Ty opravdu velké mívají průměr maximálně kolem 5 cm.
Pěstování
Oskeruše je spíše teplomilným stromem, to i díky svému původu. Nesázejte ji tedy v mrazových kotlinách a v horských oblastech. Na druhou stranu o vzrostlé stromy už se bát nemusíte. Ty nerozhodí, ani když trochu přituhne. Zvládají i -30 C. Na půdu a živiny v ní náročné nejsou, snesou i sušší a kamenitá místa. Oskeruše jsou odolné i vůči znečištěnému ovzduší, můžou se tedy sázet v alejích podél silnic, nebo dokonce ve městech.
Co jim ale vadí jsou přemokřená stanoviště. Tyto stromy v dospělosti zaberou dost místa, takže vyberte plac, kde budou mít prostor a zároveň nebudou zbytečně stínit ostatním stromům. Ve vhodných podmínkách mohou dorůst zhruba velikosti ořešáku. Po výsadbě dbejte na pravidelnou zálivku.
Využití
Plody oskeruší se čerstvé nejední, jsou příliš trpké. Lepší je počkat, až přejdou mrazem, nebo je nechat týden po spadnutí změknout. Potom mají mnohem lepší chuť a dají se konzumovat přímo. Využít je můžete i do povidel a džemů. Jestliže se jich urodí dost (dospělý strom může dát až 500 kg ročně), dostane se i na pálenku. Strom začíná plodit po 8 – 12 letech a myslete i na to, že plodnost je střídavá. Některý rok si oskeruše prostě odpočine a plody nemá. Můžete je i usušit. Plody se dříve používaly na léčbu žaludečních a střevních problémů.
Dřevo oskeruše je tvrdé a relativně ceněné. Problém ale je, že dospělých stromů není po Evropě mnoho. Areál rozšíření je poměrně velký, ale souvislé porosty chybí. Proto se ho ani nezpracuje nijak velké množství. Pokud už se k němu dostanou, používají ho truhláři, řezbáři a výrobci hudebních nástrojů.
Foto: Adobe Stock
Pingback: Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia ) - Naturhelp.cz