Krechtování
Zdroj: Pixabay.com

Krecht – způsob uskladnění zeleniny podle našich předků

V dřívějších dobách byl zděný sklep spíše luxus, zdaleka se nejednalo o součást každého obydlí. Rolníci, kteří sklidili brambory nebo řepu si tak museli vystačit s podstatě skromnějším způsobem uchování potravin. K tomu jim sloužil právě krecht. Ten byl jako způsob skladování zásob znám už i starým Římanům. V neklidných dobách si lidé krechtů chystali více, ale za to menších. V případě válek a loupeživých výprav pak byla větší šance, že alespoň část jejich potravy zůstane neobjevená.

Krecht je v podstatě do země vyhloubená jáma. V našich podmínkách je třeba hloubka minimálně 120 cm, spíš více. Taková je totiž nezámrzná hloubka, což zajišťuje, že zásoby nepomrznou a následně se nezkazí. Krechty se hloubí ve svahu nebo na vyvýšeném místě, kde ho neohrozí ani spodní vody. Při kopání této zásobárny se drny dávají stranou – najdou svoje uplatnění při opětovném zakrývání jámy, kdy poslouží jako izolace a maskování zároveň.

Na úplné dno se kladou kameny, které zajistí možnost odtoku vody pro případ, že by se přece jenom nějaká dostala dovnitř. Na kamení se naklade vrstva slámy. Ta je v podstatě přírodním dutým vláknem a funguje jako izolace. Potom už je možné skladovat w- brambory, řepu, mrkev a další kořenovou zeleninu. Může být na volno, v koších, lískách a dnes už i v plastových přepravkách. Vršek jámy se potom překryje dřevěnou deskou na jejíž spodní strnu jsou připevněné snopy slámy. Ta zajišťuje izolaci i z vrchu. V krechtech je pamatováno i na odvětrávání, takže se v desce udělá otvor, pro jakýsi komínek. Tím může proudit vzduch a nad ním je dobře ještě připravit stříšku, aby tudy nepršelo dovnitř.

Jako ochrana krechtu před hlodavci se dřív používalo vypalování. Ve vyhloubené jámě se roztopil pořádný oheň, který měl hořet alespoň 7 hodin v kuse. To způsobilo, že stěny krechtu ztvrdly tak, že se staly pro myši a jiné hlodavce neprostupné.

Uchovávání zásob v krechtu. Zdroj: Youtube kanál Akademie Soběstačnosti

Alternativa krechtu – provětrávané domky hórrero

Staří Galové, Asturiané a lidé ze severu Portugalska měli pro tento způsob uchování zásob dokonce celé malé stavby. Jednalo se o malé domky ze dřeva nebo kamene, které byly na pilířích. To zajišťovalo, že vzduch pod nimi proudil i ze spodu. Ventilaci pak zajišťovaly otvory v bocích konstrukce. Podobné typy staveb se dají dodnes najít na jihu Anglie. Bohužel, v našich podmínkách jejich využití pro skladování zásob odpadá díky mrazům.

Zdroje: Pixabay.com, www.magazinazahrada.cz

Keep Scrolling

One Comment

Komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*