Podzimní mulčování – proč má právě teď na zahradě význam?

Mulčování patří mezi oblíbené permakulturní techniky a našim zahradám prospívá hned několika způsoby. Jedná se o vrstvení organických materiálů a mulčovat samozřejmě můžeme od jara až do podzimu. Ideální doba ale přichází právě na přelomu října a listopadu. Jaké jsou pro to důvody?

• Na podzim opadává listí a všude je tedy dostatek organického materiálu. Ano, je pravda, že během léta zase můžeme použít posekanou trávu a taky by byla škoda to neudělat. Nicméně opadané listí se většina lidí stejně snaží ze zahrad odstranit. Někdo ho pálí, někdo hrabe a vozí na kompost, nebo dokonce odváží úplně pryč. Pár “odvážlivců” ho nechá ležet tam, kde je. Nicméně právě listí se dá skvěle využít jako mulč, který nám na zahradě přistane zdarma.
  
• Organický mulč v silnější vrstvě ochrání půdu před hlubokým promrzáním. To přijde vhod jednak u choulostivých rostlin, které chceme ochránit před silnějšími mrazy a také všude tam, kde bychom rádi půdu trošku zúrodnili. Díky tomu, že nepromrzne tak, jako kdyby byla bez mulče, se nezastaví práce mikroorganismů, které zajišťují proces tlení. Ten bude pokračovat i přes zimu a na jaře už bude listí částečně rozložené na výživný humus.
  
• Mulč také na podzim pokryje půdu, takže zabrání jejímu rozbahnění. V případě, že musíte často někde procházet nebudete se samozřejmě chtít brodit silnou vrstvou mulče. Ale i malá vrstva stačí a na jaře nebude místo plné bláta a bude zde moct rovnou vyrašit nová tráva. Nenaruší se tak vrchní, nejúrodnější vrstva půdy, která je při deštích bohužel často odplavována.
  
• Půdu pod mulčem není potřeba kypřit, zůstává krásně prostupná.

Které typy mulče použít?

Jak už bylo uvedeno, organické mulče zlepšují kvalitu půdy a postupně tak, jak se rozkládají, ji obohacují o živiny. Zároveň zabraňují jejímu vysychání a na jaře také budou bránit v růstu plevelům. Tedy samé benefity. Použít můžeme tyto:

• Sláma. Je vhodná zejména pro mulčování záhonů a dalších částí užitkových zahrad. Zas tolik ji nepoužijete v zahradách okrasných, ale tam se budou hodit zase jiné materiály. V permakultuře je velmi oblíbená pro svou snadnou dostupnost. Rozkládá se relativně pomalu, ale zase po navršení vrstva mulče slehne. Uvidíte tedy na jaře, jak bude mulč silný, pokud by hrozilo rychlé prorůstání plevelů, můžete slámu přidat. Její popularitu se snaží využít i některá zahradnictví a nabízejí malý balík slámy klidně i za 80 Kč. Taková cena je samozřejmě nesmyslná, pokud byste chtěli mulčovat větší plochu, nedoplatili byste se.
  
  

• Listí. Právě spadané listí se také hodí jako vrstva mulče. Dostupné je pro každého, kdo má na zahradě pár stromů. Listím se dají zamulčovat nově vysazené ovocné stromky ale i záhony, nebo pařeniště, která budou na zimu prázdná. Jeho nevýhodou je to, že je lehké, takže ho může vítr rozfoukat po zahradě. Pokud tedy chcete mít zahrádku jako vystřiženou ze žurnálu, možná bude lepší zvolit jiný materiál. Já ho přimíchávám i do hlíny, ve které pěstuji v květináčích nebo kbelících mladé stromky. Listí se tam rozkládá, zlehčuje stromkům hlínu, snadno jím prorostou kořeny a ještě dodá trochu živin. Ideální.
  

• Mulčovací kůra. Tady už je potřeba vyrazit na nákup. Mulčovací kůra se běžně dá koupit v zahradnictvích a hobby marketech ve velkých pytlích. Její výhodou je stálost zamulčované vrstvy. Moc nemění barvu, rozkládá se pomalu, takže vrstva tolik neubude. Hodí se pro výsadby okrasných zahrad, keřové partie, nebo pro rostliny, které milují kyselé půdy. Obsahuje totiž většinou kůru smrků, borovic, nebo modřínu a právě půda v takových lesích je kyselá. Vřesy a borůvkám tak bude nejlépe svědčit právě mulčovací kůra.
  

• Kartonové krabice. Ty nejsou zrovna oku lahodící, takže je spíš využijte v kombinaci s organickým mulčem. Dobře ale zabrání prorůstání plevelů a dokonce dokáží zahubit ten, který už vyrostl třeba na místě nově založeného záhonu.
  

• Tráva. Jeden z nejlepších zdrojů mulče hlavně přes léto a začátkem podzimu je sečení. Trávu ze sekačky využijete jako skvělý mulč. K ovocným stromkům, do větších květináčů i na zeleninové záhony. Rozkládá se vcelku rychle, takže zamulčované plochy můžete doplňovat tak, jak budete sekat.
  

• Hobliny a štěpka. Hobliny jsou dobrou možností, pokud k nim máte přístup. Občas se jich rádi zbaví truhláři, nebo je můžete využít, pokud sami pracujete se dřevem. Hodí se do záhonů, nebo cestiček. Štěpku můžete získat z prořezaných větví, které si sami nadrtíte. Mírnou nevýhodou u použití obou těchto organických materiálů je fakt, že jsou bohaté na uhlík. Při jejich rozkladu tak dochází ke spotřebě půdního dusíku, který tak ubývá rostlinám. Pokud tedy mulčujete dřevitou štěpkou nebo hoblinami, rostliny v záhonu občas přihnojte dusíkatým hnojivem.
  
  

Zdroje: Adobe Stock, www. receptarprimanapadu.cz