V posledních letech stále rozšířenější choroba, která postihuje čím dál více hrušní a trápí pěstitele. Na listech se objevují rezavé až hnědé skvrny. To, co dříve bývalo okrajovou záležitostí, napadá dnes většinu listů.
Rez hrušňovou způsobuje houba s latinským názvem Gymnosporangium sabinae. V životním cyklu potřebuje hostitele a mezihostitele. Hostitelé jsou v našich podmínkách keře jalovců. Nejčastěji se jedná o jalovec chvojku a jalovec čínský. V poslední době se ale objevují případy, kdy tato houba parazituje i na dalších druzích jalovců. Mezihostitelem je pak právě hrušeň. Proto je tenhle druh rzi označován také jako dvoubytný, neboli heteroecický.
Příznaky napadení rzí
Co se jalovců týče, houba využívá k přezimování jejich kořeny. Na jaře, nejčastěji v dubnu a květnu se na jejich větvičkách se tvoří zduřené části. Někdy se zduření objeví i na silnějších větvích. Vznikne nažloutlý, rosolovitý útvar, který postupně zasychá. Při větším napadené také odumírá část větvičky nad výrůstkem. Ze zaschlých houbovitých útvarů se pak uvolňují výtrusy, které infikují hrušně. Napomáhá tomu vhlké a větrné počasí, kdy houba ve vlhku více naroste a za větrných dnů se její spory snáze šíří.
Napadení hrušní je nejdříve znát na listech. Nejčastěji počátkem léta se na listech objevují oranžové až rezavé či hnědavé skvrny s černými středy – spermogoniemi. Na spodní straně se poté vytvoří pohárkovité nárůstky světle hnědé barvy, kterým se říká aecidie. Mírné napadení rzí strom zvládá, ale objevují se případy, kdy je rzí napadeno 30 – 70 % listové plochy. Při takovém rozsahu už dochází u stromů k problémům s vyzráváním pletiva a vývojem plodů. Ty pak mohou být deformovány a aecidie se objeví i na hruškách. Napadené stromy také mohou slaběji růst a bývají náchylnější k dalším chorobám.
Jak si s rzí hrušňovou poradit?
V první řadě to může být prevence Je dobré vysadit hrušně v dostatečné vzdálenosti od nám známých keřů jalovce. Uvádí se minimálně vzdálenost 200, spíše 250 metrů. To bohužel, nemusí být vždycky možné. Stačí, aby keře měl na pozemku někdo v sousedství naší zahrady, nebo sadu a už bude dodržení vzdálenosti obtížné. Bohužel, jak jalovce tak hrušně jsou často pěstované například v zahrádkářských koloniích a mohou se postupně stávat i zdroji sporů mezi pěstiteli.
Další možností, jak se rzí bojovat, je postřik. Používají se fungicidy a také postřiky proti strupovitosti jabloní a hrušní. Ty mívají dobrou účinnost i na rzi. Postřik nemusí vyhovovat každému, ale v případě rozsáhlejšího napadení se často jedná o účinnou metodu, jak situaci alespoň zmírnit. Využít může prostředky jako Scala,Talent, nebo Sercadis – Proti strupovitosti a padlí. Chemická ochrana se aplikuje před květem a krátce po odkvětu.
V případě jalovců je lze odstranit napadené výhony. Nevýhodou je ale fakt, že se tím otevírá v na dřevě jalovců další místo, kudy mohou houbové choroby do rostliny vnikat. Druhou variantou je mechanické odstraňování houbovitých nárůstků. To se provádí ve vlhčím období, většinou na přelomu dubna a května, tam, kde není možný řez jalovců. Třeba pokud rostou na veřejném prostranství a nejsou vaše. Vždy je ale dobré se alespoň toto odstranění pokusit domluvit. Je ho potřeba opakovat každoročně.
Do budoucna by mohlo pomoct i omezení výsadeb těch odrůd hrušní, které jsou k houbovým chorobám náchylnější. Patří sem třeba Boscova lahvice, Dielova, Clappova nebo Pařízanka.
Zdroje: Poradna Agrobio.cz, www.receptyprimanapadu.cz, Pixabay.com, Adobe Stock.com