Tenhle pěvec z čeledi krkavcovitých je u nás dobře znám, hlavně díky své pověsti zlodějky. Žije v celé Evropě s výjimkou Islandu, severní Africe, Asii a v části severní Ameriky. Velikostí zhruba odpovídá hrdličce, ale má dlouhý, stupňovitý ocas, který je delší, než tělo. Váží mezi 200 – 250 gramy a dožívá se až 15 let. Zbarvení je černobílé a samice a samci se vzhledem neliší. Černou má straka hlavu, vršek hřbetu, vole, ocas, krk a velkou část křídel. Mladí ptáci nemají v černém peří kovový lesk, ten nabývají až dospělí jedinci.
Tito ptáci mají rozmanitý jídelníček, dokáží spořádat ledacos. Ve volné přírodě se živí hlavně hmyzem, měkkýši, občas uloví hraboše, nebo ještěrku. Nepohrdnou ani ptačími vejci, mršinami, ale i semeny a plody. Při sběru potravy se s oblibou procházejí po zemi. Potravu hledají také ve větvích stromů. Někdy vybírají z hnízd mláďata menších ptáků, proto je pak označována za škodnou.
Straky si staví hnízda v korunách stromů, hlavně těch listnatých, nebo v hustých keřích. Nepohrdnou ani korunami stromů v parcích v případě, že žijí ve městech. Straky často nepoužijí staré hnízdo a začátkem dubna začínají budovat nové. To staré pak často využijí jiné ptačí druhy, které si hnízda nestaví.
Straky staví poměrně velká, v průměru až 0,5 metrů široká hnízda z silnějších větví. Vnitřek je pak doplněn drobnějšími větvičkami a nánosem hlíny. Hnízdo je vystlané kořínky, mechem a trávou. Samice do něj pak klade nazelenalá, skvrnitá vajíčka. Sedí na nich tři týdny. Hnízdo opouštějí asi po dvou až třech týdnech, přestože na začátku ještě létají špatně. Zdržují se tak v okolí hnízda a rodiče je přikrmují další měsíc.
Foto: Adobe Stock