Rakytník patří do čeledi hlošinovitých a jedná se o dřevinu, která roste ve formě keřů, nebo malých stromků. Rakytník se vyskytuje v Eurasijské oblasti. Roste od Španělska až po Skandinávii a poté dál do Asie, přes Ukrajinu a Rusko. Oblast jeho výskytu končí na východě v Pakistánu a severozápadě Indie. Kvete od března do května a květy se liší podle barvy. Samčí jsou žlutavé, ty samičí zase zeleno-stříbřité.
Mimo jiné je rakytník bohatý na vitamín C, který mimo jiné podpoří vaši imunitu. A to je zejména v zimních měsících zásadní. Věděli jste, že si vitamín C neumí naše tělo jakkoliv vytvořit?
Pěstování
Rakytníky milují slunná stanoviště. Mají raději písčité, propustné půdy, které obsahují dostatek vápníku. Keře rakytníku snesou i trochu sušší období a nevadí jim ani mírně znečištěné ovzduší. Hodí se také při rekultivaci, protože svými kořeny jednak zpevňuje půdu a také není příliš náročný na živiny. Můžete s ním tedy osadit slunné břehy, náspy a stráňky.
Rakytníky jsou dvoudomé rostliny, to znamená, že abyste měli pravidelnou úrodu plodů, je potřeba vysadit samčí i samičí rostliny. Stačí v poměru 1 samčí na cca 6 samičích. A pokud znáte svoji zahrádku dobře, vysazujte samce na návětrné straně. Pyl pak bude unášen větrem přesně na květy samičích rostlin.
Pozor ale při výsadbě na způsob, jakým se rakytník rozšiřuje. Můžete si ho vysadit i do živých plotů, které v době zrání plodů budou nejen užitečné, ale i krásné. Rostliny dobře snáší řez, takže je můžete snadno tvarovat. Myslete ale na to, že za rok po výsadbě už bude vytvářet boční kořeny. Z nich pak vyrazí další rostliny rakytníku. Pokud je vykopete. Pokud je vykopete, získáte snadno další jedince, které si můžete vysadit jinde. Pokud ne, rakytník vás časem dokonale obroste. Na kořenech této rostliny se tvoří zajímavé hlízy. Ty mohou být velké až několik centimetrů a žijí na nich bakterie, které zpracovávají dusík a dodávají ho samotné rostlině.
Pingback: Jedlý les nebo lesní zahrada- co to je a jak je vytvořit? - Naturhelp.cz