Jedlý les si lze zjednodušeně představit jako člověkem vytvořené společenství rostlin, které se při růstu navzájem podporují. Hustotou může někdy připomínat opravdový prales, ale naprostá většina vysazených druhů je tu vybrána tak, aby byly jedlé, nebo poskytovaly jiný užitek pro člověka. Nicméně nejsou pěstovány odděleně tak, jako je běžné v konveznčím zemědělství, ale pospolitě. To vytváří prostředí blízké skutečnému lesu.
Takto se samozřejmě člověk snaží hospodařit od pradávna. Moudrost a zkušenosti našich předků se odrážely v tom, jaké druhy byly jsou a vysazovány společně. Nicméně autorství myšlenky jedlého lesa, jakožto společenství, které může i na relativně malé ploše poskytovat obrovský užitek je připisována Robertu Hartovi. Tento Angličan si vlastní lesní zahradu vytvořil na relativně malém pozemku o rozloze 500 m2. Nesla název Highwood Hill farm at Wenlock Edge. Původním cílem bylo vytvořit zdravé a možná i léčivé prostředí pro sebe a svého bratra, který trpěl silnými poruchami učení.
Po čase ale Hart zjistil, že péče o jednoleté druhy zeleniny je nad jeho síly a začal přemýšlet, jak hospodaření zefektivnit. Rozvinul tedy koncept jedlého lesa, který má několik pater. Byly v něm zastoupeny stromy které tvořily patro nejvyšší. Pod nimi vznikl prostor pro výsadbu keřů a spodní patro patřilo trvalým rostlinám, které pokryly volný prostor a využívaly zbytky slunečního světla. Pan Hart se dokázal relativně dlouhou dobu stravovat hlavně tím, co vyprodukoval právě tento jedlý les. Dlužno ale doplnit, že se jedl z naprosté většiny vegansky a to hlavně syrovou stravu.
Skladba jedlého lesa
V té nejprostší formě má jedlý les tři patra. Stromové, keřové a bylinné. To je ale hodně hrubé rozdělení a jak praxe, tak už i podrobnější plánování ukáží, že pater může a mělo by být víc. Často se jich uvádí okolo sedmi a patří sem:
- Vysoké stromy – různé druhy ořešáků, jedlé kaštany a dlouhověké ovocné stromy.
- Menší stromy a vysoké keře – částo zde budou zastoupené ovocené stromy, které mají nižší vzrůst a mnohdy i kratší dobu plodnosti. Například meruňky nebo broskve. Dále sem mohou patřit třeba lísky.
- Keře – tady jsou zastoupeny keře jako například dřín, černý bez a také známé ovocné keře jako rybízy, angrešty, josta ostružiny a další
- Vysoké trvalky, byliny
- Půdokryvné rostliny – své místo na slunci si najde mateřídouška, máta a spousta dalších bylinek, které vyplní prázdné prostory, které nestihly zarůst
- Letničky
- Hlíznaté a kořenové rostliny – tvoří kořenové patro a z těchto rostlin využíváme zpravidla to, co vyprodukují pod zemí. Ať už se jedná o křen nebo tominambury.
- Houby – stín stromů vytvoří vhodné podmínky pro pěstování hub, například hlívu naočkovanou v mrtvém dřevě.
- Popínavé rostliny – po vzrostlých kmenech stromů se mohou dále pnout další užitečné rostliny, jako napřiklad kiwi. V našich podmínkých se na to hodí aktinidia arguta, nebo aktinidie význačná. Relativní novinkou je i kavkzský špenát, který pomalu ale jistě řadí mezi důležité druhy vytrvalé zeleniny.
Samozřejmě mezi produkty jedlého lesa nemusí zdaleka patřit pouze potraviny a části léčivých rostlin. Tento ekosystém umožňuje v jisté míře i zisk dřeva na palivo nebo pro různé stavby. Pro tento účel je vhodné na části porostu využít kopicování. Dalšími surovinami mohou být pruty na košíkářské produkty, bambusové tyče, nebo dřevo na vyřezávání.
Sukcese
Dalším principem, který hraje velkou roli při tvorbě a fungování jedlého lesa je sukcese. Rostliny se totiž vyvíjejí v čase. Stromy rostou, mohutní a zastiňují stále větší plochu. Keře se mohou bujně rozrůstat a ostružina, která byla vysazena před pár lety, dokáže porůst obrovskou plochu, pokud bude mít vhodné podmínky. Klasická zahrádka měří svůj koloběh spíše v měsících – jarní příprava a výsev, letní růst a bujení, pozdimní klizeň a na zimu klid. Jedlý les ale potřebuje více času na to, aby formoval svoji podobu a vazby. Spíš než na měsíce se tu hraje na roky, někdy i desetiletí.
Proto je důležitým krokem při výsadbě jedlého lesa plánování. Váš pozemek může už za tři roky vypadat úplně jinak, než těsně po výsadbě. A s tím je důlěžité počítat. Sukcesi si můžete představit i na kusu země, který by byl zorán a pak nechán ladem. Jako první se objeví pionýrské rostliny a jednoleté plevele. Po nich přicházejí trvalky a rostliny půdokryvné. Následují je keře a dřeviny, ze kterých nakonec na stanovišti zůstanou dlouhověké stromy.
Jak může vypadat jedlý les? Podívejte se sami:
Vztahy mezi společenstvy rostlin
Tak jako v přírodě se málokdy rostliny vyskytují samostatně, i při tvorbě jedlého lesa se využívají vazby, které mezi sebou vytváří. Bohatě kvetoucí trvalky přilákají hmyz, který se živí zahradními škůdci. Křen vysazený pod broskvoní ji chrání před kadeřavostí. Jiné rostliny zase vážou do půdy vzdušný dusík a tím ji obohacují pro další druhy. Obecně se jim tedy říká dusíkáče Patří sem třeba rakytník, hrách, fazole, čimišník, jetel plazivý, nebo hlošina. V jedlém lese je místo i pro houby a jejich symbiózu s kořeny stromů.
Jaké to je mít jedlý les?
Potřebuji na to velký pozemek? Není to nutné. Ekosystém jedlého lesa lze budovat i na relativně malé ploše. Vždyť i ona původní jedlá zahrada Roberta Harta vznikla na 500 m2. To není mnoho. Samozřejmě ale záleží na vašich možnostech. Možná bude někdo s větším pozemkem chtít vyzkoušet vybudovat lesní zahradu, vedle ní pak pěstovat podobné plodiny konvenční metodou a zjistí, co mu více vyhovuje.
Budete sklízet z jedlého lesa větší úrodu, než z klasické zahrádky? Pravděbodoně ne. Je ale velká šance, že vaše úroda bude druhově bohatší a objevíte využití rostlin, o kterých jste dříve buď neslyšeli, nebo neviděli důvod je cíleně pěstovat. Váš pozemek vás dokáže zásobovat v průběhu téměř celého roku zdravými potravinami.
Jedná se o zahradničení bez práce? Také ne. Zejména v prvních letech stojí tvorba jedlého lesa značné úsilí. Je třeba vybrat vhodné stanoviště, pozorovat ho a pochopit a poté vše dobře navrhnout. Návrh je samozřejmě jen začátek, takže pak přichází i ta “opravdová” práce v podobě kopání, sázení, mulčování, atd. Dobrý návrh se ale začne v čase projevovat, takže vám práce v průběhu let bude ubývat tak, jak se naučíte ve vašem jedlém lese hospodařit.
Další zdroje informací o lesních zahradách:
Na informace bohatá přednáška Kateřiny Horáčkové a Lumíra Kolíbala na téma lesních zahrad:
Pokud vás téma zajímá hlouběji, nabízí se k prostudování kniha, která zatím nemá konkurenci. Dva svazky o celkem tisíci stranách se jmenují Edible Forest Gardens a jejich autorem je Eric Toensmeier. V době psaní tohot článku se jedná o nejrozsáhlejší publikaci, který se zabývá společenství jedlého lesa a vztazích mezi rostlinami a jejich pěstováním.
Zdroje: www.potravinovezahrady.cz, www.ekozahrady.com, Youtube kanál DharmaGaia Publishing, Youtube kanálá Ekozahrady, Pixabay.com
Pingback: Jak pěstovat topinambury – videonávod - Naturhelp.cz