Kopicování – pěstujte si vlastní dřevo

Kopicování je prastará metoda lesního hospodaření. Spočívá v tom, že využijete přirozenou schopnost některých stromů obrůstat z pařezů, neboli tvořit výmladky.

Tenhle způsob lesního hospodaření se používal dávno před intenzivně pěstovanými lesy, jak je známe dnes. Pokud ho chcete vyzkoušet, stačí vám nepoužívaný roh zahrady, kraj cesty, nebo hranice sadu, kde nebude sousedům vadit zastínění. Jedná se o snadný a rychlý způsob, jak získat palivové dřevo, nebo tyče, či plaňky na drobné stavby.

Rostoucí mladý strom se jednoduše uřízne v době, kdy průměr jeho kmene dosahuje požadované šířky. Interval řezání se pak většinou dodržuje stále podobný. V závislosti na rychlosti růstu dřeviny a požadované šířce kmene mohou tyto intervaly být 3, 5 nebo 7 i více let. 

Již vytvořený kořenový systém stromu pak zajistí, že nové dřevo vyroste z pařezu mnohem rychleji, než kdyby musel zakořeňovat semenáč. Každý kopicovaný strom totiž využívá přirozenou síť kořenů. Díky jejich zachování také nedochází k půdní erozi. Strom tak může obrůstat při pravidelném kopicování klidně i stovky let.

Pařez bude postupně hnít a z něho vyrostou nové a nové kmeny. Samozřejmě také ušetříte náklady na výsadbu nových stromů, protože není nutné stále dokupovat sazenice pro zalesňování. Také není zapotřebí těžká technika, takže při “těžbě” kopicovaného dřeva nedochází k ničení půdy.

Větve, které zbydou z ořezaných stromů se dají použít jako palivo rovnou, nebo štěpkovat. Pokud je štěpka dostatečně jemná, hodí se i do kompostu. Opadané listí nechte kde je, to se hodí pro zkvalitnění půdy. Poskytne také životní prostor spoustě drobných živočichů a mikroorganismů.

Které druhy vybrat?

Stromy, které se hodí ke kopicování jsou převážně listnáče: lísky, habry, javory, jilmy, jasany, topoly a další druhy, které rostou rychle. Jehličnany schopnost obrážet z pařezů většinou nemají, kromě tisu. Ten ale roste relativně pomalu.
Každá dřevina vyžaduje trochu jiné podmínky, tak vybírejte podle toho, jaké místo chcete osázet. Stromy sázejte alespoň 1,5 metrů od sebe a pokud jich chcete mít víc, můžete vybrat různé druhy – aby si nekonkurovaly jejich kořenové systémy.

Větrolam u cesty může být z lísek a pokud je nesežere nosatec, budete mít kromě dřeva také oříšky. Jestli zakládáte, nebo už hospodaříte na rodovém statku, hodí se mít více dřeva. Proto je dobré dřeviny nakombinovat a případně je sklízet každou jiný rok. Přímo se nabízí pár kopicovaných stromů nechat dorůstat jako součást jedlého živého plotu.

Foto: Adobe Stock