Dalo by se říct, se pro naše zahrádky objevil skvělý druh vytrvalé zeleniny. Jedlé trvalky mají trochu speciální pozici, protože většina druhů zeleniny se v našich podmínkách pěstuje jako jednoletky. Každá další rostlina, kterou pak není potřeba každý rok znovu vysévat je vítaným rozšířením našich pěstebních možností v jedlých zahradách. V angličtině se mu říká Cucasian spinach, takový je i český překlad. Norové ho lidově pojmenovali Stjernemelde, neboli hvězdička. Jedná se o špenát kavkazský. Permakulturní zahradník a osivář Marek Kvapil mu přezdívá “šplazát”.
Z botanického hlediska se jedná o monotypický rod Habliztia, který patří do čeledi laskavcovitých. Jeho domovinou je oblast Malého a Velkého Kavkazu. Mezi země, ve kterých je původní, tak patří Gruzie, část Ruska a Azerjbajdžán. Našli bychom ho ve stinných roklích, u potoků a na stromech. Rostlina se stala oblíbenou ve Norsku i Finsku, kde se původně pěstovala jako okrasná popínavka. Až později ji začali místní také konzumovat a rozšířila se tak i do užitkových zahrad.
Které části lze konzumovat?
Jedí se zejména mladé výhonky. Ty mají nejlahodnější chuť ihned po tom, co vyraší ze země. Ale pozor, z mladé rostliny, kterou jste letos vysadili toho moc nesklidíte. Ochutnat je můžete příští rok, zhruba v dubnu. Ideálně doplní zeleninové saláty a jsou krásně křehké. Nahradit tak mohou i hlávkový salát, který takto brzy z jara bez pařeniště ještě není k dispozici.
Starší listy pak už bývají tužší, ale pořád mají využití vrchní úpony šlahounů, nebo listy mladé. Ty lze podusit jako klasický špenát, nebo je přidat do polévek, omelet a zeleninových směsí s masem. Poté co špenát začne kvést, listy žloutnou a na jídlo už se nehodí. Na podzim můžete ale ještě sklidit nové výhonky, které vyrážejí z paždí listů.
Jaké jsou výhody kavkazského špenátu?
- Jak už bylo napsáno, jedná se o vytrvalou bylinu. Na rozdíl od novozélandského, nebo klasického špenátu ji tedy nemusíte vysévat znovu a znovu. V prvním roce vám musí hlavně přežít a zesílit, ale v následujících letech se bude sklizeň jen zvětšovat. Podle toho jak se bude rostlina rozrůstat, sklidíte z ní i větší množství chutných listů
- Listy mají příjemnou chuť, nejsou hořké. Nejlepší jsou mladé výhonky, které budou každé jaro přibývat.
- Roste dobře v polostínu a na severních stanovištích. Hurá – tohle je z mého pohledu super zpráva. Rostlin, které by si poradily se severněji orientovanými místy není tolik a těch, které si můžeme utrhnout a sníst je ještě méně. Rovněž nebude zabírat místo na “prémiových” osluněných stanovištích, které pak můžem využít pro jiné druhy.
- Jedná se o popínavou rostlinu. Tím pádem může skvěle růst v místech, kde je omezený prostor. Nebude vám zabírat další kus záhonu, protože ji vysadíte v opuštěném koutě zahrady ke zdi nebo necháze plazit po vzrostlých stromech. I to z ní dělá bezvadnou trvalku do jedlého lesa.
- Dobře vzdoruje mrazu. Uplatnila se ve Skandinávii a pochází z Kavkazu, takže ani v jedno místě nejsou zimy zrovna mírné. Díky tomu ani u nás nevymrzá.
- Je dekorativní a krásně zaroste holá místa. Listy tohohoto špenátu mají srdčitý tvar a jsou relativně velké. Díky tomu dokáže rychle zakrýt nevzhledné konstrukce, zastínit pergoly, nebo zahustit jedlý živý plot a ukrýt vás před sousedy.
Další výbornou zprávou pro naše pěstitele je, že není potřeba vyrazitdo zahraničí, abychom si opatřili semínka. Ty se dají pořídit už i v českých internetových obchodech a do výsevu se tedy můžete pustit téměř ihned.
Jak kavkazský špenát pěstovat?
Semínka, která si opatříte vyžadují ke klíčení specifické podmínky, protože jsou zvyklá na tuhou zimu. Musí buď projít stratifikací, nebo klíčit při relativně nízkých teplotách. Výsev později na jaře a vlétě vede často k nezdaru. Proto je dobré semínka nechat klíčit v lednici. Do misky se substrátem nasypte semínka a zahňte je tenkou vrstvou. Pokropte je rozprašovačem, aby se zemina neodplavila a překryjte igelitovým sáčkem. Semena vložte do lednice a za cca 2-3 týdny začnou klíčit. Důležité je ten moment neprošvihnout. Ihned po vyklíčení totiž začnou potřebovat světlo a když je necháte v chladničc, zajdou vám. Po vyklíčení je tedy přemístěte, ideálně do chladné místnosti ale na světlo.
Tam nechte rostlinky zesílit a poté budou moct ven. První rok je potřeba, aby pořádně zakořenily a vám se je povedlo uchránit před slimáky. Při výběru stanoviště se nebojte zohlednit podmínky, ve kterých se tento druh běžně vyskytuje. Dejte ji klidně do polostínu a na nějaké chladné stanoviště. Bude potřeba jim připravit oporu, protože se jedná o popínavku, která může dorůst až 3 metrů. To nebude hned, ale buďte na to připraveni. Poslouží i severní strana zdi nebo vzrostlého stromu, který navíc špenát krásně zastíní. Na podzim nadzemní část zajde, ale přezimují kořeny, ze kterých na jaře budete moct konečně sklízet.
Zdroje: https://www.permazahrada.cz/vytrvaly-spenat-z-kavkazu-aneb-splazat/, www.edimentals.com , Youtube kanál LadyRosehip, Youtube kanál Stephena Barstowa,