Svída je u nás původním keřem. Patří do čeledi dřínovitých. Roste tedy nejčastěji jako keř, ale může se jednat i o menší strom. Může dorůst až 5 metrů. Zelenavé letorosty brzy mění barvu na hnědočervené. Lístky má zelené a kvete bílými květy. Plodí modročené peckovice. V přírodě ji najdeme na březích potoků, slunných stráních, nebo na okrajích lesa.
V zahradách se pěstuje se tu i několik kultivarů, které jsou díky výraznému zbarvení populární jako okrasné dřeviny. V zimě, obzvlášť pokud napadne jsou rudě zbarvené větvičky obzvlášť efektní.
Pěstování
V Česku je svída odolná až do horských poloh. Poroste vám na slunci, ale nevadí ji ani polostín. Můžete ji proto trošku “schovat” někde, kam slunce nepálí po celý den. Snese i menší přísušek, takže k ní v létě nemusíte obden běhat s konvičkou.
Dobře obráží po řezu, takže v zimě se nebojte ji zkrátit. Neřežte ji ale až u země, nechte pár oček, třeba 10 cm nad zemí. Pokud ji jednou za cca tři roky takto radikálně zmladíte, bude se držet krásný tvar a neporoste metlovitě. Po odkvětu pak můžete ještě seřezat výhony o jednu třetinu. Tímto zmlazovacím řezem zajistíte, že keř nebude plný přestárlých, nekvetoucích větví. Svídu můžete vysazovat jako solitér, ale hodí se i do živých plotů.