Tento keřík je v našich zahrádkách stále populárnější. Připomíná totiž kanadskou borůvku, ale jeho pěstování je podstatně snadnější. Nevyžaduje totiž kyselou půdu.
A kde se u nás vzal? Tento keř pochází původně z Kamčatky, kde se příroda s rostlinami nijak nemaže. Proto je odolný, dobře snáší i vysoké mrazy. Tvrdé dřevo a mohutný kořenový systém ho předurčují k dlouhověkosti. Plody mají zvláštně podlouhlý tvar. Chutí i barvou se podobají borůvkám, nejsou hořké. Je to nejranější ovoce, budete ho sklízet ještě dříve, než jahody.
Pěstování
Jak už bylo řečeno v úvodu, kyselá půda není pro pěstování zimolezu vůbec nutná. Bude se mu dařit dobře v každé půdě, která je trochu propustná a obsahuje živiny. Co mu ale nesvědčí je přílišné sucho. Dbejte proto na pravidelnou zálivku a to ideálně už od jara, kdy začne rašit. Starší keře už sucho zvládají o něco lépe. Poroste vám dokonce i v polostínu, ale pro tvorbu a zrání plodů je samozřejmě lepší slunné stanoviště.
Vysazovat ho můžete nejlépe na podzim. Pokud kupujete rostlinu v kontejneru, můžete sázet po celý rok. Výsadbovou jámu vykopejte zhruba 50 x 50 cm, na dno dejte kompost, ať má rostlina živiny do začátku. Vzdálenost mezi jednotlivými keříky postačí okolo jednoho metru. Po výsadbě ho zastřihněte, abyste podpořili větvení. Pro lepší úrodu je doporučeno vysazovat dvě odrůdy zimolezu, i když je to keř částečně samosprašný.
Pingback: Jedlý živý plot – co do něj vysadit? - Naturhelp.cz