Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)

Jeřáb ptačí patří do čeledi růžovitých. Jeho listy rozmístěny podobně, jako je má jasan ztepilý. Jsou lichozpeřené a podlouhlé s pilovitými okraji. Jedná se o hezký strom, který nás na podzim potěší barevným listím i plody – oranžovými až červenými malvicemi. Těm se říká jeřabiny a mají využití v léčitelství i gastronomii. Vytváří se z bílých květů, které jsou sdruženy v chocholících. Kvetou od května do června.

Jeřáb dorůstá 3 – 12 metrů výšky, méně často se pak vyskytuje i v keřové formě. Plodí přibližně od 10 roku věku, takže pokud máme vysazený semenáč, na jeřabiny bude třeba si trochu počkat. Stromy jeřábu se mohou dožít 80 -100 let.

Pěstování jeřábu ptačího

Jeřáby jsou nenáročné stromy, tudíž ani s pěstováním si nemusíte nijak extra lámat hlavu. Snad jedině příliš vlhké stanoviště by mohlo zapříčinit strupovitost plodů. Ty naopak budou krásné a kvalitní, jestliže jeřábu dopřejeme slunné stanoviště a aspoň trochu hlubokou půdu.

Nepotřebují ani příliš řezat, postačí výchovný řez u přerostlých výhonů, nebo v případě, že ho máte v zahradě a chcete omezit jeho velikost. Jeřáby jsou stromy odolné, takže jim nevadí mrazy, často rostou i poměrně vysoko v horách. Například u nás se nejvýše nachází v Krkonoších, na Studniční hoře. Jinak je to Eurasijský druh, který chybí jen v nejjižnějších částech Evropy. Na východě jeho areál rozšíření zasahuje až na Sibiř. Dobře snášejí i škodlivé emise a znečištěné ovzduší, proto se hodí i do měst nebo alejí pěstovaných kolem silnic.

Využití

Dřevo jeřábu není nijak vysoce hodnotné. Používá se na výrobu dýh. Význam tohoto stromu spočívá spíše v tom, že se jedná o pionýrskou dřevinu. Často začíná růst na místech, která nejsou ještě vhodná pro ostatní druhy. Zarůstá mýtiny, navážky, rumiště a haldy. To vše často ve společnosti břízy bělokoré a dalších odolných druhů. Ostatním rostlinám v růstu nijak nebrání, naopak ho podporuje. I proto jej lesníci vysazují, nebo nechávají aby přirozeně začal zarůstat rozsáhlé holiny po kůrovcových kalamitách a jiné rozhlehlé paseky.

I když dřevo tolik nevyužíváme, s jeho plody si naopak dokážeme poradit snadno. Syrové jedlé nejsou, pokud se tedy nejedná o variantu jeřáb moravský sladkoplodý. Plody ptačího jeřábu ale můžete použít do zavařenin, sirupů, při výrobě vína a do omáček k masům. Jsou také důležitou potravou pro ptáky, zejména v zimním období. Na alejích jeřabin můžeme často vidět sedět kosy, drozdy a další druhy.

Lěčivé účinky jeřábu ptačího

Látky obsažené v jeřábu jsou účinné při klimakteriu, nepravidelné menstruaci nebo jejich poruchách. Plody obsahují velké množství vitamínů a antioxydantů, takže je ideální je konzumovat s přicházející zimou. Dále blahodárně působí na močové kameny, písek a zlepšují funci ledvin a žlučníku. Z jeřábu se používají pupeny, květy a plody. Často se z nich připravují čaje, ale nejúčinnější je výtažek podávaný jako tinktura.

Jeřábu jako rostlině byly v minulosti přisuzovány magické účinky. Hůlka z větve jeřábu měla majitele ochránit před zlými čárami a duchy. Větev jeřábu, měla, stejně jako třeba rostlinka netřesku, ochránit dům před úderem blesku. Čím více jeřabin daný strom plodil, tím silnější byl údajně jeho magický účinek.

Mezi další druhy jeřábů patří třeba jeřáb břek, jeřáb muk, jedlá varianta moravský sladkoplodý, nebo jeřáb oskeruše.

Zdroje: Luboš Nehyba, Botany.cz