Broskvoň obecná (Prunus persica)

Broskvoň je opadavý listnáč a zároveň ovocný strom z čeledi růžovitých. Nejspíše pochází z Číny, odkud se dostala do západní Asie a odtud zase do Říma a zbytku Evropy. Planě roste ve keřové formě. Šlechtěné stromy mívají okolo 5 metrů výšky a kulovitou korunu. Ta se udržuje pravidelným řezem a dřevina plodí na loňských letorostech. Kmen kryje tmavohnědá, nepravidelně rozpraskaná borka. Protáhlé, kopinaté listy rostou na hladkých řapících a mají světle zelenou barvu. Miskovité, či zvonkovité květy se barví do různých odstínů růžové a jsou citlivé na jarní mrazíky. Květou od března do května.

Pěstování broskvoní

Broskvoně preferují slunná stanoviště, chráněná před povětrnostními vlivy. Jsou spíše teplomilné, ale pokud je chcete pěstovat ve vyšších nadmořských výškách, přijde vhod tento návod. Půdu preferují klidně i sušší, může být vápenná a hlavně by měla být dostatečně humozní. Před výsadbou broskvoním zakraťte kořeny a namočte je na minimálně dvě hodiny do vody. Spon pro výsadbu broskvoní je 5 x 3-4. V hlubokých půdách, kde nebude zavlažování se doporučuje stromky sázet ve sponu až 6 metrů v každém směru. Stromkům dopřejte oporu, kůl se zatlouká do vyhloubené výsadbové jámy, až poté se do di dává sazenice. Broskvoně snesou relativně silný řez, takže se toho nebojte. Pokud se chcete podívat, jak přesně na to, podívejte se na skvělý videonávod na řez podle pana Urbánka.

Využití

U broskví je třeba trefit dobu zralosti. Ty přezrálé jsou totiž velmi náchylné na otlačení. Obsahují karoten, fosfor, vápník a železo. Konzumují se přímo, uplatní se při přípravě dezertů, můžeme je zamrazit, nebo zavařit jako kompot.