Záhony bez rytí – kartony, mulč a pěstování bez chemie – videonávod

Plevelem máme tendenci nazývat rostliny, které rostou tam, kde nechceme. Na polích, zahradách a hlavně záhonech. Mezi nejčastější rostliny, které tak označujeme patří třeba pýr plazivý, svlačec, kopřivy nebo pampeliška. Ale je dobré brát v potaz to, že přestože většinou rostou na nežádoucích místech, spousta plevelných rostlin má široké využití.

Dnes se ale podíváme, jak se plevele zbavit, nebo přinejmenším co nejvíce zamezit jeho šíření, v případě, že roste tam, kde ho nechceme. Přitom není nutné používat chemické prostředky, či záhony pracně okopávat a po sklizni rýt. Mezi osvědčené metody platí použití kartonových krabic. Dále přijde ke slovu koňský hnůj, kompost a také mulčování, například z čerstvě posekané trávy.

Příprava kartonových záhonů

• Nejjednodušší způsob, jak mít plevel pod kontrolou je zamezit mu v přístupu ke světlu. To se využívá zejména pokud si můžeme dovolit založit nový záhon na místě, kde se předtím nic nepěstovalo. Na takovém stanovišti bude růst třeba zmíněný pýr, nebo pampeliška. První vrstvu při zakládání záhonu může tvořit uleželý hnůj. Nemusíte ho většinou kupovat, lepší je obrátit se na chovatele. Spousta lidí, kteří mají koně neví co si s hnojem počít a rádi vám ho za odvoz přenechají.
• Druhou vrstvu vytvořte z kartonů. Poshánějte kartonové krabice od zboží a rozložte je na zem. Pro lepší manipulaci a založení záhonu pravidelného tvaru můžete menší části odříznout. Z kartonů strhněte lepicí pásky, ty v záhonku nechcete, protože by se nerozložily. Potom jednotlivé kartony naskládejte na celou plochu zamýšleného záhonu. Ideálně aby se jednotlivé papíry překrývaly a nevznikaly zbytečné mezery.
• Pokud je místo zarostlé plevelem vrstva hnoje a kartonu zajistí, že se k původním rostlinám nedostane světlo. Díky tomu začnou hynout i když v případně některých odolných druhů to může trvat i několik měsíců.
• Ohraničení záhonů udělejte třeba dřevěných trámků. Můžete použít i cihly, nebo stejně velké kameny, ale vznikne tím nevýhoda při obnově vrstvy z kartonů.
• Záhony průběžně kontrolujte a malé rostlinky plevele vytrhněte už v zárodku. Nejhorší situace nastane, když takový plevel stihne vykvést a vysemenit se. Potom většina předchozí práce může přijít vniveč. Když budete mít čas, koukněte i pod listy. Některé semenáčky se tam dokáží skrývat a až zeleninu sklidíte, dostaly by šanci vyrůst.

To je tedy k pěstování zeleniny bez plevelů. Nicméně, jak jsme už psali, plevel nemusí být jenom nutně špatný. Každá z rostlin má nějaké účinky, nebo využití. U pýru se naopak využívají jeho oddenky k přípravě léčivého čaje. Ten pomáhá s odstraněním škodlivin z organismu a ulevuje od problémů s klouby. Pampeliška zase může pomoct od problémů s ledvinami a močovými kameny. Hořká chuť listů pomáhá s trávením tím, že zvyšuje produkci slin a žaludečních šťáv.

Je tedy vidět, že i rostliny, které původně v záhonku neplánujeme mít, nám dovedou přinést užitek. Ale tento návod vám může posloužit, pokud chcete, aby vám mezi pýrem vyrostla také nějaká zelenina.

Zdroje: Adobe Stock, Youtube kanál Plodná zahrada