Jak kompostovat

Založení kompostu dřív nebo později čeká každého, kdo to se zahradničením myslí jen trochu vážně. Přinášíme tedy pár tipů na to, jak začít, abyste ideálně už příští rok mohli pěchovat do květináčů tu nejúrodnější půdu. Kterou navíc budete mít zadarmo.

Jako první si vyberte na zahradě místo, kde kompost založíte. Ideální je někde stranou, v koutě zahrady, kde na něj nebude tolik vidět. Zároveň, pokud chcete kompostovat i kuchyňské zbytky, byste to k němu neměli mít až zase tak daleko. Na opačný konec pozemku se vám s pár slupkami od brambor nebude chtít chodit. Pokud máte možnost, vyberte si místo, které je i trochu zastíněné, třeba vzrostlým stromem. Při kompostování je totiž důležitá vlhkost, takže je lepší, aby zbytečně nevysychal.

Pokud bydlíte v bytě, nabízí se dvě možnosti. Buď využijete alespoň místo na zahrádce nebo ve vnitrobloku a slupky budete dávat třeba do nádoby na bioodpad. Pokud není ani zahrádka, nejspíš vám nezbude nic jiného, než využít vermikompostér. O tom ale dnes řeč nebude.

Místo už máte, teď je ještě potřeba vybrat v čem budete kompostovat. Někdo si kompostér stluče z pár palet, nebo prken, jiný preferuje kupovaný, plastový. Náš soused kompostuje “jen tak” na hromadě a kompost má každý rok také krásný. Volba je tedy spíš na vás. My kompostujeme v kupovaném, z černého plastu. Kupované kompostéry pomáhají urychlit proces tlení zbytků, takže hlínu v nich budete mít zpravidla dříve. Na druhou stranu v tom našem se zase materiál hodně zhutní a občas je trošku těžší ho z kompostéru dostat. Ale to se dá v pohodě přežít, jinak slouží už asi pátým rokem a je koupený z Mountfieldu.

Jak založit kompost?

První vrstva kompostu by měla být z “hnědého” materiálu. Jako hnědý se označuje materiál, který obsahuje hodně uhlíku. Větvičky, štěpka, kůra, nebo dřevnaté stonky rostlin. Také jednotlivé kousky jsou dosatečně velké skrz ně odspodu proudit vzduch. Na ně můžete přidat materiál “zelený”. Tak se označuje ten, s vysokým obsahem dusíku. Posečená tráva, zelené natě rostlin, listí nebo zbytky z kuchyně. Tyhle dvě vrstvy je ideální střídat. Ale nelamte si s tím zbytečně hlavu. Pokud prostě nemáte zrovna dost jednoho nebo druhého materiálu, dejte tam co máte. Hlavně, že budete kompostovat. 

Co do kompostu dávat? 

Můžete tam vrznout organický odpad z kuchyně – slupky z ovoce, zeleniny, skořápky. Pozor jenom na slupky tropického ovoce – ty se do kompostu tolik nehodí, protože jsou většinou plné postřiků a jejich rozklad trvá déle. Dále se hodí zbytky čajových sáčků a lógr z kávy. Pokud máte hospodářská zvířata, můžete přidat hnůj. Do kompostu můžete přidat i popel ze dřeva, novinový papír, piliny, drobné třísky, nebo štěpku. Také drny ze záhonu a samozřejmě posečenou trávu, shrabané listí a to včetně ořechového.

Co do kompostu naopak nepatří?

Nedávejte tam zbytky živočišných tuků, tkání, nebo kosti. Samozřejmě plasty ani sklo. Vyvarujte se také kompostování časopisů,chemicky ošetřených materiálů, nebo slupek z tropického ovoce. Do kompostu nedávejte ani popel z cigaret a rostliny napadé chorobami. Nechcete, aby zárodky náhodou zůstaly v hlíně, kterou si příští rok dáte do květináče. 

No a pak už stačí jen vydržet. Kompostovací procesy se nastarují při dostatečném objemu hmoty, pomáhá jim i vyšší teplota a potřebují také vlhkost. Při ideálním kompostování vzniká místy teplota 50-70 °C. To zajistí, že nepřežijí zárodky plevelů a vzniklý humus bud krásně čistý. Tomhle procesu se říká hygienizace.

Doporučeje se také provzudšnění, tedy přeházování vidlemi. Alespoň jednou za rok. Upřímně ale musím říct, že pokud máte zahradu, práce bývá tolik, že na přehazování často nezbyde ani čas, ani chuť. A není to nutné, ona si příroda poradí i bez nás. Tak jako vždycky. Jen to možná nepůjde tak rychle, ale pokud budete na kompost přidávat pravidelně další materiál, buďte si jisti, že do několik měsíců z něj bude humus. Krásný, černý a úrodný.

Kompostování má samozřejmě i další výhody – možná se vám díky němu povede ušetřit za svoz odpadu, nebo minimálně nebudete po každém sečení lítat s naloženou károu trávy někam do sběrného dvora, nebo jiné, obcí vyhrazené místo.