Fazole patří do čeledi bobovitých. Pocházejí z tropických oblastí Ameriky a celkem je nám známo okolo 50 druhů. U nás se nejčastěji pěstuje fazol obecný (Phaseolus vulgaris) a Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus). Fazol obecný se pěstuje jako jednoletá kulturní bylina. Pokud má ukončený růst a tvoří keříky, jedná se o keříčkové fazole. Naopak ty ovíjivé, s neukončeným růstem se běžně nazývají tyčkové. Mohou dorůst až 3 metrů do výšky. Většina pěstitelů je ale tak vysoké nepotřebuje, sklizeň fazolí by pak byla obtížnější.
Konzumují se jejich plody – lusky a nebo přímo semena – fazole. Před konzumací lusků je ale nutné je povařit. Na rozdíl od hrachu je nemůžeme jíst syrové. Lusky totiž obsahují jedovatou bílkovinu – phasin. Ten může způsobit zažívací problémy a křeče.
Jak tedy na pěstování tyčkových fazolí?
Jak už název napovídá, tyčkové fazole potřebují pro růst oporu. Rostlina je popínavá a dokáže během sezony narůst relativně vysoko. Není nutné vymýšlet složité stavby, postačí drátem k sobě svázat dvě nebo tři dřevěné tyčky, které jsou zapíchnuté do země tak hluboko, aby celá konstrukce držela. Fazole vysévejte až do prohřáté půdy. Klidně v květnu nebo začátkem června. V prochladlé půdě by rostliny nevyklíčily.
Kolem tyček vyhlouběte jamku a do každé z nich dejte zhruba 7 semínek a zasypte je kompostem. Půdu přimáčkněte a semínka zalijte. Nové rostlinky budou vidět po cca 14 dnech. Postupně se vytáhnou a začnou plazit po tyčkách. Pokud vás zajímá permakultura, můte také zkusit výsadbu, kterou znali už Indiáni a říká se ji Tři sestry. Společně s fazolemi se při ni pěstuje ještě dýně a kukuřice.
Kolem fazolí není příliš potřeba odstraňovat plevel nebo je hnojit. Ale rozhodně potřebují zalévat. Lusky se dají sklízet zhruba za 3 měsíce. Po vaření je můžete prudce ochladit v ledové vodě – tím si zachovají zelenou barvu. Samozřejmě si můžete vyzrálé fazole schovat i na sadbu pro příští rok. V tom případě se sklízejí později tak, aby zrna byla opravdu zralá. Vybírejte ty plody, které jsou ze zdravých, škůdci nenapadených rostlin. Po vyloupání je uchovávejte v uzavřené sklenici
Pěstování fazolí keříčkových
Keříčkovým fazolím není třeba shánět oporu, díky svému tvaru jsou dostatečně kompaktní. Na druhou stranu ale na záhonu potřebují víc místa. Jejich výsev přímo do půdy opět provádějte až v druhé polovině května. Půda pro fazole by měla být dostatečně kyprá. Fazole můžete vysévat buď do tvz. hnízd, nebo do řádků, kdy jsou jednotlivá semena cca 10 cm od sebe. Po vysetí semínka zalijte, ale pozor, ať je nevyplavíte. Kolem rostlin můžete lehce nakypřit půdu lopatkou, pokud se na ni vytvoří škraloup. Přihnojovat je nemusíte, porostou dobře i tak, protože dokáží vstřebat dusík ze vzduchu. Lusky sklízejte průběžně, protože se tím zároveň podpoří kvetení rostlin.
Vojákové fazole získávají na popularitě
Sammozřejmě existují různé kultivary fazolí, ale v poslední době si díky pořadu Herbář Kateřiny Winterové získala popularitu varianta, které se říká vojákové fazole. Jedná se o druh keříčkových fazolí, na kterých se tvoří tmavá kresba připomínající postavičku vojáka v uniformě. Váže se k nim i kus historického příběhu, o která se podělila dáma, která fazole zaslala do semenné banky Gengel: „Tyto fazole se za druhé světové války nesměly na Prajzske (to je oblast Hlučínska) pěstovat, protože na nich byl voják a lidé v jejich pěstování viděli symbolickou obranu proti Němcům. Stejně přežily. Tak vám moje vojákové fazole posílám. Jsou žlutoluské, keříčkové, úrodné a chutné…“
Zdroje: Adobe Stock, www.culinabotanica.cz