Tato dvouletá rostlina patří do čeledi laskavcovitých a jedná se o skvělou kořenovou zeleninu. Pochází ze Středomoří a severu Afriky. Oblíbená byla už za dob starého Říma a její pěstování se rozšířilo po Evropě, Asii ale i do Ameriky. Je zdravá, protože obsahuje velké množství potřebných látek a zároveň není náročná na pěstování. V našich podmínkách roste bezvadně.
Tělu dodá minerální látky jako je železo, hořčík, mangan, zinek a jód. Obsahuje také beta karoten a antokyan. Tato látka má antioxidační účinky a společně s obsaženým betaninem pomáhá snižovat krevní tlak. Další výhodou je obsah vlákniny, která napomáhá správné funkci zažívání.
Pozitivních účinků na naše zdraví je tedy celá řada, což možná způsobilo i to, že je někdy mladším dětem doslova nucená, například v kyselém nálevu ve školních jídelnách. To ji samozřejmě mohlo některým z nás zošklivit, ale opravdu není důvod se ji bránit. Kromě nakládání na kyselo se dá konzumovat i na jiné způsoby, takže by si měl vybrat každý. Červená řepa nechybí v v boršči, při nakládání můžeme přidat třeba křen, fenykl nebo kopr. Dá se uvařit vcelku a poté použít jako příloha nebo do salátů, nebo upéct. Mladé a křehké bulvičky řepy se konzumují i syrové. Konzumovat můžeme i mladé lístky řepy, které se upravují obdobně jako špenát.
Jak tedy červenou řepu pěstovat:
- Řepa se často pěstuje jako rostlina druhé trati, po plodinách které byly rok předtím hnojeny chlévským hnojem. Případně můžete na nový záhon přidat trochu kompostu. Hnojení těsně před výsevem a v průběhu vegetace pak už není třeba.
- Není náročná na půdu, jen by neprospívala v přehnaně kyselých půdách nebo těch, které jsou trvale přemokřené.
- Výsev se provádí do řádků, které jsou od sebe vzdálené 30-40 cm.
- S výsevem počkejte až na konec dubna, protože je citlivější na mráz. Není dobré ji vysévat do záhonů po špenátu nebo mangoldu.
- Červenou řepu je třeba tzv. vyjednotit. To se ale týká většiny druhů zeleniny s malými semeny, která se vysévají přímo do záhonu. Protrháváme sazeničky, které jsou blíže než 10 cm, abychom měli jistotu, že se vyvinou rovnoměrně velké a nesrostlé bulvy. Nechávejte si ty rostlinky, které mají nejtmavší lístky.
- Vegetační doba řepy je 60-120 dní, v závislosti na odrůdě. Pokud chcete sklízet malé a křehké bulvy, vysejte ji později. Sklizeň pak záleží na požadované velikosti ale nejpozději do prvních mrazů by měla být řepa ze záhonů venku.
- Není nutná pravidelná zálivka, stačí pouze v největších vedrech.
- Pokud bulvy nezpracujete rovnou, uskladněte je v chladné místnosti ve vrstvě písku podobně jako mrkev.
- Kromě odrůd červených existují také varianty žluté a bílé.
Zdroje: Youtube kanál eChaluparka.cz, Adobe Stock