Sud na vodu v zahradě_Naturhelp.cz
Zdroj: Pixabay.com

Akumulace dešťové vody v zahradě. Jak ji nejlépe využít? – videonávod

V posledních letech si bohužel musíme zvykat na stále větší sucha. Často začínají už na jaře a trvají klidně až do září nebo října. Zimních srážek ubývá taktéž, takže ani ze sněhu se často zásoby vody v přírodě nedoplní. Taková období samozřejmě dávají zabrat loukám, lesům i zahradám a zahradníkům. Podívejme se tedy, jak lze pracovat s dešťovou vodou, abychom ji na zahradě co nejvíce využili. Řeč bude i ideálních způsobech jejího zachycování a následného využití.

Kolik vody lze získat z jedné střechy?

Dešťovku lze zachytávat ze všech možných střech, které na pozemku máte. Využít můžete kromě hlavní střechy domu samozřejmě i střechy různých kůlen, přístřešků, kotců pro psy, kurníků a dalších drobných staveb. Pro hrubý odhad toho, kolik z každé střechy získáte použijte následující výpočet: Spočítejte plochu dané střechy v metrech čtverečních. Tu pak vynásobte průměrným ročním úhrnem srážek. V celém Česku je průměr zhruba 550 mm za rok. Samozřejmě je potřeba počítat s nějakou ztrátou. Něco se odpaří rovnou ze střechy, něco ze sudu, něco se nepovede zachytit. Řekněme tedy, že takové ztráty by mohly činit 10 % z celkového objemu vody. Berme tedy že na 1 metr spadne 500 mm vody. To je roční zisk 500 litrů vody z jednoho metru čtverečního střechy.

Vhodné nádoby pro sběr dešťovky:

Skvělé nádoby pro akumulaci srážkové vody jsou dnes už známé IBC kontejnery o objemu 1000 litrů. Ty se používají většinou k přepravě jiných kapalin a mnohdy se jedná o chemikálie, takže jeden neví, co v kontejneru původně bylo. Řešení jsou tři, ale to první je pro většinu použití zbytečně drahé. Dá se totiž koupit kontejner úplně nový, kdy má člověk jistotu že v něm chemikálie nikdo nepřepravoval. Druhou možností je pořídit kontejner vypláchnutý. Tam se ale je potřeba spolehnout na prodávajícího, že nádobu vymyl opravdu důkladně. Třetí variantou je pak pořízení tvz. repasovaných kontejnerů, kdy je vnitřní nádoba nová a ochranná kovová síť použitá. Taková volba je dobrým kompromisem mezi malinko vyšší cenou a tím, že zahradník má jistotu, že si nezalije úrodu zbytkovou chemií.

U nás na zahradě máme ale kontejnery použité. V roce 2020 jeden vyšel na 2300 Kč včetně dopravy při odběru 3 kusů. IBC kontejnery se dají většinou pořídit v bílé a černé barvě. Vhodnější je černá varianta z toho důvodu, že v bílých kontejnerech se snáze množí řasy. Naakumulovaná voda se tak rychleji znehodnocuje. Osobně mi také přijde, že ty černé kontejnery vypadají v zahradách malinko nenápadněji.

Využít samozřejmě můžete i plastové sudy, ty jsou většinou trvanlivé a dobře odolávají rozmarům počasí. Vodu z nich můžete na zimu vylévat, nebo ji alespoň částečně odčerpat. Dobré je také dovnitř vložit plovák vyrobený z plastové lahve z poloviny naplněné pískem. To zajistí, že při zamrznutí nebude led tlačit na stěny sudu ale právě na onu lahev. Nehrozí tak zbytečné prasknutí sudu. Někdo ale preferuje vodu na podzim vylít a sudy otáčí dnem vzhůru, aby do nich na podzim nepadalo listí nebo dokonce aby nedošlo k tomu, že do něj spadne zvíře jako veverka nebo kočka a po hladkých stěnách nevyleze.

Krásné prvky, které nejen zadrží vodu, ale ještě udělají parádu, jsou sudy dřevěné. Nicméně jejich velkou nevýhodou je fakt, že se sesychají. Pokud v sudu dojde voda a sud se “rozeschne” a bude protékat. Jeho dřevo pak musí opět nasát vlhkost, aby sud dobře těsnil. To může dost dlouho trvat a mezitím přijdete o notnou část srážek. Takže řešením je nechávat sudy. Výběr vhodných nádob je tedy na každém, ale rozhodně je můžete i kombinovat podle vašich možností.

Téma akumulace vody podle Youtube kanálu Plodná zahrada

Kyselé deště – měly nějakou výhodu?

Jako kyselý se definuje déšť, který má hodnotu pH nižší, než 5,6. K takovým srážkách u nás docházelo dříve relativně často. Období, kdy uhelné elektrárny a další průmyslové podniky v našem příhraničí znečišťovaly ovzduší sírou už je ale naštěstí za námi. Moderní metody odsiřování přispívají k tomu, že se neopakuje situace, která vznikla např. v lokalitě Krušných hor, kdy následkem kyselých dešťů hynuly smrkové porosty. Na tamějších lesích je doteď možné pozorovat škody, které to působilo.

Suché stromy jako následek kyselých dešťů v pohoraničí. Zdroj: Adobe Stock

Mírná kyselost srážek ale zajišťuje to, že se v půdě uvolní jednotlivé prvky, které mohou rostliny čerpat ve formě živin. Na mikro úrovni totiž díky takovým dešťům dochází k rozpouštění zeminy a uvolňování prvků jako zinek, měď, železo nebo mangan. Proto je zálivka dešťovou vodou vhodnější, než například čerpání vody ze studní, nebo dokonce zalévání vodou přímo z vodovodního řádu.

Zdroje: Youtube kanál Plodná zahrada, Pixabay.com, Adobe Stock

Keep Scrolling

Komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*