Šalvěj je léčivka z čeledi hluchavkovitých. Jedná se o trvalku, která má polokeříkovitý tvar. Může dorůstat 30 – 70 cm. Přímé, většinou nevětvené lodyhy jsou dřevnaté. Vyrůstají z nich podlouhlé, řapíkaté listy, které mají stříbrno-šedou až zelenou barvu. V mládí bývají plstnaté, později lysé.
Přeslenitá květenství jsou fialová a rozkvétají v květnu a červenci. Jejich plody jsou tvrdky. Rostlina pochází ze Středomoří a Malé Asie. Její léčivé účinky znali už staří Egypťané.
Pěstování
Šalvěj miluje propustnou půdu, v těžkých, jílovitých podkladech neporoste. Dopřejte ji dostatek slunce. Pěstovat se dá na zahrádkách i v květináči za oknem. Pokud ji máte venku, na zimu ji přikryjte, aby zbytečně nepromrzla. Často se vysazuje do bylinkových spirál.
Použití
Listy se využívají jako koření, buď čerstvě utržené, nebo sušené. Mají nahořkle trpkou chuť, ale hodí se k masům. Přidávají se k vepřovému a telecímu, nebo do omáček a nádivek. Připravit si můžete také těstoviny na másle se šalvějí.
V léčitelství je ceněná pro své protizánětlivé, antibakteriální a antivirotické účinky. Pomáhá omezovat noční pocení v klimakteriu, nebo pubertě.
Jako kloktadlo pomůže při zánětech dásní, bolestech v krku, nebo poranění v ústech. Můžete ji použít už při prvních příznacích onemocnění. Potlačí i nepříjemný zápach z úst, proto se přidává do zubních past, nebo můžete list žvýkat. Dále uleví od žaludečních, žlučníkových, nebo střevních obtíží. V takovém případě se užívá zevně.
Šalvějový čaj
Pro přípravu horkého nálevu použijte 2 – 3 lžičky sušené bylinky. Zalijte je 250 ml horké vody a nechte odstát asi 15 minut. Pijte 1 – 3 šálky denně, nebo ho užívejte jako kloktadlo.
Vyrábí se také tinktura, kterou lze připravit ze zhruba 50g nasekaných šalvějových lístků a 500ml destilátu. Tyto ingredience smíchejte v lahvi a postavte ji na tmavém místě při pokojové teplotě. Občas ji protřepejte.
Foto: Adobe Stock